Evropská policejní agentura Europol dnes oznámila, že se jí podařilo rozbít gang obchodující se syntetickými drogami v několika evropských zemích. Agentura označila operaci, která trvala jeden rok, za největší svého druhu.
Generální prokuratura Ukrajiny eviduje více než 159 tisíc případů údajných ruských válečných zločinů. Na jejich vyšetřování se podílí také Polsko, Česká republika a Slovensko. Ve všech třech zemích je však veřejná debata o těchto zločinech spíše v pozadí.
Organizovaný zločin láká mladé lidi na internetu, využívá k tomu například módní videa. Uvádí to zpráva, kterou dnes zveřejnila evropská policejní organizace Europol.
Jedním z argumentů, proč na Ukrajinu neposílat zbraně, je ten, že by pak mohly skončit v nepovolaných rukách, možná i na černém trhu v EU. MV varuje, že právě takový narativ často používá ruská propaganda, aby oslabila podporu pro Kyjev.
Pět let od vraždy maltské novinářky Daphne Caruanové Galiziové se zástupci evropských institucí sešli s desítkami novinářů z celé Evropy, aby diskutovali o tom, jak podpořit svobodu médií a ochránit ty, kteří při prací riskují své životy.
EU je přesvědčena o tom, že Rusko musí za své zločiny na Ukrajině pykat. Kyjevu proto pomáhá sbírat důkazy, které mohou vést k potrestání konkrétních osob zodpovědných za válečná zvěrstva. EU chce přitom informace ukládat ve svých archivech, na Ukrajině totiž není bezpečno.
Pandemie vytvořila řadu nových příležitostí pro organizovaný zločin a podvodníky. Zneužívání veřejných zakázek a dotací, podvody se zdravotnickým materiálem či daňové úniky ohrožují nejen rozpočty členských zemí, ale také samotné financování EU.
Většině nelegálních migrantů, kteří se do Evropy dostali v krizových letech 2015 a 2016, zařídili cestu pašeráci. I když se situace zlepšila, tzv. převaděčství stále představuje velký humanitární a bezpečnostní problém.
„Migrační toky mohou být hypoteticky zneužitelné některými teroristickými organizacemi, nelze ale používat nexus, že co migrant, to muslim a co muslim, to terorista,“ říká odbornice na terorismus a radikalizaci Barbora Vegrichtová.
I když otázka vnitřní bezpečnosti zůstává především v rukách členských států, v rámci EU funguje spolupráce v celé řadě oblastí. Které to jsou? A jaké plány má Unie do budoucna?
Hrozba organizovaného zločinu je v EU vyšší než kdy jindy, kvůli pandemii navíc může být ještě hůře. Evropská komise proto připravuje celou řadu nových opatření, speciální pozornost si vysloužilo obchodování s lidmi.
Rozbíhajícího se očkování proti covidu-19 v zemích Evropské unie využívají podvodníci, kteří na internetu nabízejí falešné vakcíny. Podvodů a dalších zločinů spojených s pandemií stále přibývá.
Internet a zejména sociální sítě se v posledních letech staly významným nástrojem teroristů po celém světě. Evropská unie proto chystá novou legislativu, která přináší on-line platformám řadu nových povinností včetně rychlého mazání teroristického obsahu.
Kvůli nedávným teroristickým útokům se Evropská komise rozhodla pospíšit si se svou novou protiteroristickou agendou, a místo příštího roku ji zveřejnila už tento týden. Jak nové plány vypadají?
Evropská komise ve středu představila balíček návrhů, které mají za cíl posílit bezpečnost Evropanů. Vedle boje proti terorismu a extremismu hodlá výrazně posílit i „evropskou policii“.
Evropský policejní úřad známý pod zkratkou Europol se ve své poslední zprávě rozhodl upřít svou pozornost směrem k hrozbám umělé inteligence. Konkrétně se zaměřil na nebezpečí tzv. deepfakes videí, které podle něj mohou vyvolat občanské nepokoje a polarizovat společnost.
Dopady kouření, alkoholu a drog řeší v Evropské komisi různá generální ředitelství, závislosti jsou však jeden spojený problém, říká odborník na drogovou problematiku Jindřich Vobořil. Ke změně má přispět i jeho think tank.
Policejní organizace Europol dnes varovala, že pandemie covidu-19 má značný vliv na proměny organizované trestné činnosti i terorismu a může tyto oblasti kriminality na dlouhou dobu změnit.
