„Jsou to tedy pro londýnské finanční trhy napjaté časy. Potřebujeme, aby nepříjemné skutečnosti ekonomického života nesmírně podezřívavé veřejnosti vysvětlili noví experti, nedekorovaní opovrhovanými zkratkami jako MMF,“ píše v komentáři předseda představenstva Royal bank of Scotland a bývalý ředitel London School of Economics Howard Davies.
Ekonomické dopady červnového referenda, ve kterém se Britové vyslovili pro odchod z Unie, jsou zatím mírné. Stabilitu však může narušit řada událostí, které Evropu v blízké době čekají. Kromě jednání o brexitu to jsou například volby v Německu a Francii nebo další vývoj v Itálii.
Eurozóna podle prvního odhadu HDP pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala 0,3%…
Co dnes čekat od ECB? Zatím pravděpodobně žádnou revoluci, ale vzkaz by měl být jednoznačně holubičí a centrální bankéři mohou řinčet zbraněmi.
Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
Česká europoslankyně (ANO/ALDE) Martina Dlabajová ve svém komentáři nastiňuje, jak by podle ní mělo být pohlíženo na evropský rozpočet. Svou vizi promítla do zprávy o udělování rozpočtového absolutoria, jejíž vypracování měla jako členka rozpočtového výboru Evropského parlamentu na starost. Zpráva byla výborem minulý týden schválena. Jak vypadá její „novátorský“ pohled?
Evropská komise plánuje na jaře spustit webový projekt, který má autorům investičních záměrů pomoci najít vhodné investory a podpořit tak hospodářský růst a vznik nových pracovních míst. Seznamka pro investory je jednou z méně známých součástí Junckerova balíčku, o nichž EurActiv u příležitosti otevření české pobočky Evropské investiční banky hovořil z Benjaminem Angelem z DG ECFIN.
„Z dlouhodobého hlediska vidím zejména pro země využívající kohezní politiku velkou příležitost ke zvýšení efektivity strukturálních fondů,“ říká výkonný ředitel Evropského fondu pro strategické investice Wilhelm Molterer o propojování financí z tohoto nového fondu a již existujících evropských nástrojů. EurActiv s ním mluvil také o dalších aspektech Investičního plánu pro Evropu, jehož základ EFSI tvoří.
Pokud má odchod Řecka z eurozóny podobná rizika jako jeho setrvání v ní, pak podle guvernéra České národní banky platí rčení, podle kterého je hrůzné řešení lepší, než hrůza bez konce. EurActiv s Miroslavem Singerem krátce před nedělní schůzkou u prezidenta Miloše Zemana v Lánech hovořil o smysluplnosti vládního záměru zahájit debatu o přijetí eura i o současné politice ČNB a Evropské centrální banky.
Evropský stabilizační mechanismus, který pomáhá zemím eurozóny vypořádat se s následky hospodářské krize, neodporuje německé ústavě. Dnes o tom rozhodl německý ústavní soud. Berlín přispívá do takzvaného eurovalu více než čtvrtinu prostředků. Ústavní soud se navíc postavil i za fiskální pakt, jenž by měl vést k větší rozpočtové zodpovědnosti.
Že euro ČR přijmout musí, je jasné již od jejího vstupu do Evropské unie. Otázka tedy nezní „zda?“, ale „kdy?“ ČR ale stále hledá odpověď na první otázku. Nejen nad tím se v této analýze zamýšlí David Klimeš z Respektu.
Analýza porovnává Českou republiku se Slovinskem, které 1. ledna 2007 přijalo jednotnou evropskou měnu euro. Je přijetí eura opravdu znakem, že je na tom Slovinsko lépe než ČR?
Dánské království se evropské spolupráce neúčastní v plném rozsahu. Po negativním výsledku referenda o Maastrichtské smlouvě v červnu 1992 si vyjednalo čtyři výjimky (opt-outs): ze společné měny euro, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí, obranných aspektů Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a evropského občanství.
Analýza se zaměřuje na možnosti reformy stávajícího Paktu stability a růstu. Autor upozorňuje na fakt, že neexistuje ideální fiskální pravidlo a jeho jakákoliv reforma proto vždy zlepší jeden jeho aspekt a zhorší jiný. Upozorňuje také dokazuje, že problémem v mnoha případech není Pakt stability jako takový, ale nedostatek odhodlání provádět zásadní reformy doma.
Analýza vysvětluje výhody a rizika rychlého přijetí měny a poukazuje na rizika spojená s výrazným zpožděním v přijetí společné měny za ostatními tranzitivními ekonomikami. V druhé části se pak autor zaměřuje na zásadní makroekonomický problém ČR, kterým je špatný stav veřejných financí.
