Poslechněte si v novém díle podcastu Evropa zblízka záznam debaty o českém přístupu k euru s europoslancem Mikulášem Peksou (Piráti, Zelení/ESA), hlavní ekonomkou Raiffeisenbank Helenou Horskou a viceguvernérem ČNB Markem Morou.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
„Domnívám se, že ve Visegrádské čtyřce hraje hlavní roli Maďarsko, v jehož šlépějích kráčí Polsko. Slovensko a Česká republika by měly jít po vlastní ose, dokud to ještě jde,“ uvádí v rozhovoru Renata Alt, německá poslankyně se slovenskými kořeny.
Česko zatím s přijetím eura váhá. Chybí zde politická vůle, jasný plán přípravy a přijetí i podpora ze strany občanů. Právě tyto tři elementy, spolu s plněním konvergenčních kritérií, jsou pro hladký přechod z národní na jednotnou unijní měnu potřebné.
Česká republika je připravena na vstup do eurozóny, nicméně raději počká, až Evropská unie přijme některé nezbytné reformy, jež například umožní členským státům donutit země na jihu Evropy, aby „rozumněji“ nakládaly se svými rozpočty, prohlásil český premiér Andrej Babiš v rozhovoru časopisu Harvard International Review.
Bulharsko a Chorvatsko byly přijaty do takzvané čekárny na euro, tedy do mechanismu směnných kurzů označovaného jako ERM-2. Oznámila to dnes Evropská centrální banka (ECB).
Česko v současnosti plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Zatímco podmínky týkající se stavu veřejných financí a úrokových sazeb splňuje, nevyhovuje z hlediska cenové stability a směnného kurzu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Projekt společné měny EU letos slaví dvacáté výročí. Konkrétně na Slovensku za eura nakupují už deset let a nemůžou si to vynachválit. Za slovenskou spokojeností stojí řada faktorů, včetně správného načasování přijetí nové měny.
Dosud přijalo euro 19 členských zemí Evropské unie. Česko a dalších sedm zemí tak neučinilo. Jaké jsou výhody a nevýhody společné měny?
Závěrečná občanská konzultace v Praze zrekapitulovala výsledky letošní série podobných akcí, které se zaměřovaly na veřejné diskuse o pohledu Čechů na evropská témata. Nový ministr zahraničí při té příležitosti představil svoji vizi EU a ČR v ní.
Vstup do eurozóny není pro Českou republiku ani po 14 letech členství v Unii prioritou. O přijetí společné měny se nevede ani politická, ani společenská debata.
Eurozóna potřebuje reformy, euro je ale přes všechny těžkosti dlouhodobě udržitelný projekt, říká místopředseda europarlamentu Pavel Telička.
Nové půjčky pro Řecko ve výši 6,7 miliard eur mají uhradit zahraniční dluh země, zacelit nedoplatky v zemi a vytvořit hotovostní rezervy. Jsou však podmíněny přijetím dalších reforem ze strany Atén.
O budoucí italské vládě zatím není jasno, již nyní se ale Hnutí pěti hvězd a Liga opírají do EU. Předmětem kritiky je pravidlo, které stanovuje strop rozpočtového deficitu na 3 % HDP.
Italové rozhodli. Nejvíce hlasů získalo populistické Hnutí pěti hvězd, k parlamentní většině to ale nestačí. Za vítěze se proto považuje i pravicová koalice s radikální Ligou Mattea Salviniho.
Poslanec za ODS se domnívá, že ztráta měnového kurzu by v Česku vedla k vyšší inflaci. Ta ale u Slováků po přijetí eura nenastala, stejně tak jako nedošlo ke zdražení v obchodech. Česko také vidí riziko v nahrazení role národní centrální banky tou evropskou. S tím se Slovensko vypořádalo přijetím nezbytných opatření a dnes ekonomicky prosperuje. Zmínila to bývalá vice-guvernérka slovenské Národní banky na nedávné česko-slovenské debatě o euru.
Česká vláda v demisi schválila přistoupení k fiskálnímu paktu. Teď je na řadě Parlament a prezident. Podle premiéra Babiše neznamená ratifikace fiskálního paktu automatické přistupování k euru. ODS je však proti podpisu smlouvy.
