Vrcholní představitelé 27 členských zemí EU potvrdili své obavy ze zhoršující se bezpečnostní situace ve světě. Unie podle nich musí masivně investovat do obrany a zaměřit se na zlepšení vojenské mobility.
Pokud EU v příštích dvou týdnech nezakročí proti lidskému utrpení v Gaze, skupina podobně smýšlejících členských států sama přikročí ke „skutečnému tlaku“ na Izrael. Na summitu Evropské rady v Bruselu to dnes uvedl slovinský premiér Robert Golob.
Ostře sledovaný summit NATO v Haagu dospěl k očekávanému závazku navýšení výdajů na obranu. Co to znamená pro EU a pro Česko? A jak na alianční summit naváže čtvrteční summit evropských lídrů v Bruselu? Odpoví nová epizoda podcastu Evropa zblízka.
Evropská unie se pokusí na čtvrtečním summitu lídrů členských zemí dosáhnout dohody o dalším, v pořadí už 18. balíku sankcí proti Rusku. Ten by měl zasáhnout především bankovní a energetický sektor.
Tématem číslo jedna v Evropě je pochopitelně obrana a obzvlášť březen byl a bude plodný. Lídři minulý týden na mimořádném bezpečnostním summitu v Bruselu podpořili plán Evropské komise na vyzbrojení Evropy, tzv. ReArm Europe.
Mimořádný summit Evropské rady jsme rozebírali den před jeho začátkem v našem podcastu Evropa zblízka. Už ve středu jste tak mohli tušit, jak to vlastně dopadne. V řadě bodů jsme se trefili.
Lídři 27 zemí EU se dnes shodli, že má EU rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Jednomyslnou shodu na další podpoře Ukrajiny napadené Ruskem však najít nedokázali. Přihlásilo se k ní 26 států, proti se postavilo Maďarsko.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes odpoledne v Bruselu sešli k mimořádnému zasedání, na němž jednají o posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny v době nejistoty kolem pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu.
Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své středeční (5. března) schůzce s s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré.
Shoda na podpoře Ukrajiny, která už víc než tři roky čelí vpádu Ruska, nebude na dnešním mimořádném jednání unijních lídrů podle premiéra Petra Fialy (ODS) asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech.
Evropská unie a její členské státy by měly být připraveny na evropský příspěvek k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Ve zvacím dopise na mimořádný summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa.
Evropská unie chce mít se Spojenými státy pragmatické a konstruktivní vztahy, pokud se ale na ni nová americká administrativa „nespravedlivě“ zaměří, je EU připravena rázně reagovat. Uvedla to šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
Už tento čtvrtek se v Bruselu země Evropské unie setkají na posledním summitu Evropské rady v tomto roce, který bude zároveň úplně první pro nového předsedu rady Costu. Jednání členských zemí bude navazovat na středeční summit zemí EU-Západní Balkán.
Evropu trápí nezvládnutá nelegální migrace, válka za humny i riziko velkého konfliktu na Blízkém východě. Právě o těchto tématech byl čtvrteční summit v Bruselu. Češi z něj odjeli spokojení.
V belgické metropoli dnes začíná summit Evropské rady a hlavní téma je jasné – migrace. Skupinka zemí včetně Česka, Itálie, Rakouska, Dánska nebo Nizozemska prosazuje, aby Unie na potírání nelegální migrace spolupracovala se zeměmi za svou vnější hranicí.
Premiéři a prezidenti členských zemí EU si přejí, aby Ursula von der Leyen pokračovala v čele Evropské komise.
Zdroje serveru Euractiv naznačují, že italská premiérka Giorgia Meloni možná nepodpoří dohodu o obsazení vrcholných pozic v institucích EU. Úředníci tvrdí, že „v tuto chvílí není nic jisté“. Meloni chce po ostatních lídrech ústupky v klíčových tématech, jako je obrana, investice a migrace, a také vliv v nové Evropské komisi.
Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek (27. června) zřejmě potvrdí pokračování Ursuly von der Leyen v čele Evropské komise. Vyjednávání ale budou provázet i nesouhlasné hlasy, řekli redakci Euractiv.com diplomatické zdroje.
