Předsedkyně Energetického regulačního úřadu trvá na tom, že státní pomoc pro podporované zdroje energie nevypíše, dokud Evropská komise nepotvrdí její oprávněnost. Na ERÚ se kvůli tomu snáší kritika ze všech stran. Jak tvrdí asociace zastupující výrobce obnovitelných zdrojů, úřad podle evropských pravidel s vypsáním podpory čekat nemusí.
Hnutí ANO, které je členem vládní koalice, se příliš soustředí na domácí politiku, kterou vnímá bez patřičných souvislostí a propojenosti České republiky s Evropou a EU. Takový přístup může být podle poslankyně Kristýny Zelienkové (ANO) nebezpečný. Doba si žádá strategické uvažování a aktivní účast. „Oslabená EU rovná se oslabená Česká republika, a to v každodenním životě všech lidí,“ uvedla v rozhovoru pro EurActiv.
České banky jsou znepokojené chystanými evropskými pravidly, která mají zajistit, že se na záchraně bank do budoucna nebudou podílet daňoví poplatníci, ale jejich akcionáři a věřitelé. Zatímco evropským bankám, které během finanční krize musel zachraňovat stát, může nová regulace pomoci, český bankovní sektor při nevhodném nastavení spíše destabilizuje. Možné dopady chystaných změn vysvětluje v rozhovoru s EurActivem Monika Laušmanová, předsedkyně komise pro bankovní regulaci České bankovní asociace.
Pravidla, která mají umožnit účast věřitelů na záchraně krachujících bank, znervózňují české bankéře. Česká bankovní asociace varuje, že pokud národní regulátoři nebudou moci ve svých požadavcích zohlednit specifika národních trhů a skutečná rizika, může tím dojít k destabilizaci některých bankovních sektorů a zvýšení systémového rizika na úrovni EU.
Pokud má odchod Řecka z eurozóny podobná rizika jako jeho setrvání v ní, pak podle guvernéra České národní banky platí rčení, podle kterého je hrůzné řešení lepší, než hrůza bez konce. EurActiv s Miroslavem Singerem krátce před nedělní schůzkou u prezidenta Miloše Zemana v Lánech hovořil o smysluplnosti vládního záměru zahájit debatu o přijetí eura i o současné politice ČNB a Evropské centrální banky.
S bývalým belgickým premiérem a současným lídrem evropských liberálů v Evropském parlamentu (ALDE) Guy Verhofstadtem jsme hovořili o posilování evropských politik a federalizaci. Do Prahy přijel minulý týden na sněm Hnutí ANO. Jeho předsedovi Andreji Babišovi, kterého sněm minulý víkend jednomyslně podpořil ve vedení, prý věří, že v politice není kvůli svým privátním zájmům.
„Kontrol je někdy opravdu až moc a často se stává, že se soustředí na nepodstatné maličkosti a zapomínají na celek a smysl projektu,“ říká v rozhovoru pro EurActiv ředitelka Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko Kateřina Dostálová. Nejistota, která panuje v českém právním prostředí, může mít dokonce za následek to, že potenciální příjemce dotací z EU od podání žádosti odradí.
„Nebudeme měnit žádné zákony týkající se bezpečnosti potravin a Spojené státy to dobře vědí,“ říká hlavní evropský vyjednavač k transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství (TTIP) Ignacio Garcia Bercero, který minulý týden navštívil Prahu. „Tento problém je ale citlivý i pro USA,“ dodává. Jak odpovídá na kritiku, že dosavadní vyjednávání o dohodě nebyla dostatečně transparentní?
Přestože v evropských volbách posílily protievropská uskupení, můžeme v příštích letech paradoxně čekat více konzervativní politiku. Na všem důležitém se totiž bude muset shodnout velká koalice vítězné evropské lidové strany (EPP) a evropských socialistů (S&D). Hlavní diskuze v příštích dnech se bude týkat postu příštího šéfa Komsie. Tvrdá vyjednávání můžeme čekat nejen mezi evropskými stranami, ale také mezi europarlamentem a členskými státy.
Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
Krize eurozóny, přijetí Lisabonské smlouvy či dominance Německa. To jsou jen některé události, které v posledních letech výrazně ovlivnily směřování evropského projektu. Před deseti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Jak se EU od té doby změnila?
V noci z 30. dubna na 1. května si Česká republika připomene 10 let od vstupu do Evropské unie. Ptali jsme se proto lidí z politické, ekonomické i neziskové sféry, co nám podle nich členství v EU přineslo. Anketou začíná speciál EurActivu k 10letému výročí vstupu.
Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.
Autor se ohlíží za padesátiletou minulostí procesu evropské integrace. Čeho Evropa od té doby dosáhla?
Autor si v krátké analýze klade otázku, jaký je vliv evropského práva na jména občanů Evropské unie a rozebírá jedno z nejnovějších překvapivých rozhodnutí, ke kterému dospěl Soudní dvůr Evropských společenství v kauze Carlos Garcia Avello v. Belgie.
Jednotný konsensus, kde leží geografický střed Evropy i EU, neexistuje. Výpočty a měření nejsou jednotná a záleží vždy také na úhlu pohledu na celou problematiku a na použitých metodách.
Cílem této studie je analyzovat kritické body přípravy na využívání strukturální pomoci v České
republice po vstupu do EU – tedy absorpční kapacitu ČR.
Hlavní otázkou je, zda v době svého vstupu do EU bude Česká republika mít:
• vytvořené funkční implementační struktury a odpovídající lidské zdroje – institucionální
připravenost
• připravený dostatek kvalitních projektů – projektová připravenost
• dostatek prostředků na spolufinancování – zajištění spolufinancování
