Střetem zájmů premiéra Andreje Babiše, který konstatoval audit Evropské komise, se zabývá nový evropský úřad – Úřad evropského veřejného žalobce. Jaký dopad to může mít na Česko? A jak úřad vlastně funguje? Odpovídá šéfredaktorka EURACTIV.cz Aneta Zachová.
Kauza střetu zájmů premiéra Babiše míří k Úřadu evropského veřejného žalobce. Ten by měl převzít všechny závažnější věci s dopadem na rozpočet EU, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v ČR půjde zhruba o 60 trestních kauz.
Evropská unie má ode dneška společný nástroj pro boj s podvody či zneužíváním společných fondů. Po mnoha letech diskusí a příprav zahájil činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).
Krátce po začátku svého půlročního předsednictví Evropské unie se portugalská vláda dostala do problémů kvůli pochybnostem kolem výběru zástupce země do vznikající evropské prokuratury.
V letošním roce se po nějaké době opět dostalo do popředí téma právního státu a jeho stavu v zemích Evropské unie. Vývoj jsme v průběhu roku sledovali, stejně jako vznik Úřadu evropského veřejného žalobce nebo iniciativy na ochranu lidských práv.
Evropská komise ve středu představila balíček návrhů, které mají za cíl posílit bezpečnost Evropanů. Vedle boje proti terorismu a extremismu hodlá výrazně posílit i „evropskou policii“.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) začne fungovat se zpožděním proti původním plánům, a to nejdříve v březnu příštího roku. Ministry spravedlnosti zemí Evropské unie o tom informoval eurokomisař pro věci justice Didier Reynders, podle něhož stále velká část členských zemí nenominovala do úřadu své zástupce.
Dlouho to vypadalo, že Úřad evropského veřejného žalobce nebude schopen plnit své ambiciózní cíle. Problém se ale na poslední chvíli podařilo vyřešit. A oddechnout si může i Česko, které bude mít dostatek delegovaných žalobců.
Rozsáhlý průzkum společnosti YouGov napříč čtrnáctkou evropských zemí ukazuje, jakou EU by si Španělé, Rumuni nebo Švédové přáli. Většině respondentů podle dat nestačí Unie založená pouze na volném trhu, ale chtějí od ní více.
Do konce roku 2020 má začít plně fungovat orgán, o jehož vytvoření se mluví už více než dvacet let – Úřad evropského veřejného žalobce. Vůbec poprvé tak na úrovni EU vznikne subjekt s nadnárodní pravomocí a působností vyšetřovat a trestně stíhat přeshraniční trestnou činnost. A jeho ambice jsou opravdu velké. I z toho důvodu je na místě si tento nový orgán představit podrobněji.
Rok 2020 by podle dosavadních plánů měl znamenat revoluci ve vyšetřování dotačních a jiných finančních podvodů napříč Unií. Nejpozději do prosince má totiž oficiálně zahájit svou činnost Úřad evropského veřejného žalobce, o jehož zřízení se mluví už od 90. let.
V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.
Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.
Evropská unie vybírá kandidáty na post evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.
Předseda Evropské komise pronesl na půdě Evropského parlamentu tradiční projev o stavu Evropské unie. Jeho slova o migraci, obraně nebo euru sklidila potlesk i kritiku.
Nizozemsko se stává 21 členskou zemí EU, která se bude podílet na práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Hlavním cílem žalobce bude bojovat proti podvodům a zneužívání fondů EU.
Unie nemá prostředky, jak v některých členských zemích zabránit zneužívání evropských fondů zkorumpovanými politiky. Měla by zavést mechanismus, který korupčníky odstaví, píše europoslanec Benedek Jávor.
Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
