Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Ani téměř rok po opuštění jednotného trhu a celní unie, a téměř dva roky po formálním ukončení členství v Evropské unii, nejsou unijní vztahy se Spojeným královstvím v rovnováze. Ba naopak.
Česko zatím s přijetím eura váhá. Chybí zde politická vůle, jasný plán přípravy a přijetí i podpora ze strany občanů. Právě tyto tři elementy, spolu s plněním konvergenčních kritérií, jsou pro hladký přechod z národní na jednotnou unijní měnu potřebné.
Eurozóna se dokázala poučit z minulých krizí, bohužel za cenu čím dál složitějšího systému pravidel, povinností a kontrolních procedur. Dopady případného přechodu Česka na euro jsou tak velmi nejisté.
Koronavirová krize opět otevřela diskusi o stabilitě české koruny. Tuzemská měna se na jaře dramaticky propadla, což vedlo k nárůstu cen dováženého zboží, včetně potravin. Na její stabilitě se nyní negativně odráží i druhá vlna pandemie a s ní spojený útlum ekonomiky.
