Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při dnešní návštěvě Bělehradu vyzvala srbského prezidenta Aleksandara Vučiče, aby podnikl konkrétní kroky směrem k členství balkánské země v Evropské unii a aby se připojil k sankcím proti Rusku.
Evropská unie je v současné době na cestě ke snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 o přibližně 54 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Zmíněných 54 procent je těsně pod klimatickým cílem. Informovala o tom Komise.
Čísla, ke kterým došli experti z Evropské komise, nejsou stejná jako ta, která předložilo Slovensko, pokud jde o ztráty v souvislosti se zastavením tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Komisař pro energetiku Dan Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři.
Úředníci dokáží připravit kvalitní strategie a plány, ale chybí politická odvaha a rozhodnost k jejich prosazení. „Dokumenty často zůstávají v šuplíku kvůli strachu z kritiky,“ říká v rozhovoru analytička Kristina Zindulková.
Cílem Evropské unie je letos v zimě zajistit pro Ukrajinu celkem 4,5 gigawattů elektrické energie, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. EU by tak chtěla pokrýt přes 25 procent potřeb země, která se brání ozbrojené agresi sousedního Ruska a opakovaně čelí leteckým útokům na svou energetickou infrastrukturu.
Francouzi zabojovali o zakázku na Dukovany v pražském Rudolfinu. V něm se špičky Česka i Francie se včera sešly na Česko-francouzském jaderném fóru. Patřil k nim například šéf francouzské společnosti EDF Luc Rémont, český ministr průmyslu Josef Síkela (STAN), předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
Zdroje energie se vedle tanků a střel staly jednou ze zbraní Ruska, se kterou zamířilo na celou Evropu. Evropská unie proto musela řešit strmý nárůst cen energií a zaměřit se na posílení své energetické bezpečnosti. Architektura evropské energetiky tak dostává nové obrysy.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) není dostatečně transparentní a nebrání české zájmy, stěžují si ekologické spolky i právní kancelář, která kauzu sleduje. Nemůžeme uveřejňovat informace, které jsou chráněny duševním vlastnictvím, brání se ministerstvo.
Český premiér Petr Fiala se ve čtvrtek setká se svými protějšky ze sedmadvacítky. Tématem bude další postup EU vůči Rusku, ale i energetika a řešení extrémních výkyvů cen elektřiny a plynu. Dohoda na cenovém stropu pro plyn se však neočekává, jednání totiž leží na bedrech ministrů pro energetiku.
Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Méně odpadu a více samostatnosti. K takovým cílům by měla Evropu dovést oběhová ekonomika, která je jedním ze základních pilířů tzv. Green Dealu. Odpovědí by se mohla stát i na přerušené dodavatelské řetězce. Neplatí to ale pro všechny oblasti.
Lidé Evropské unii nerozumí, a proto jsou vůči ni mnohdy skeptičtí. Postoj k EU ale hodně ovlivňují i aktuální krize, zaznělo na debatě, kterou v říjnu uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s Kanceláří Evropského parlamentu v ČR.
Návrhy na nouzové omezení cen plynu v případě výrazného zdražení, na jeho společné nákupy a vzájemnou solidaritu získaly velkou podporu členských zemí Evropské unie.
Státy Evropské unie se v úterý shodly na rozdělení přibližně 20 miliard eur (490 miliard Kč) určených k podpoře energetické nezávislosti na Rusku.
Dva vrcholní představitelé Evropské komise vyzvali všech 27 členských států Evropské unie, aby si vzaly společnou půjčku, ze které by se financovala reakce na energetickou krizi ohrožující unijní ekonomiku.
Vývoz plynu z Ruska do Evropské unie v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to dnes řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve Štrasburku pronesla svůj výroční Projev o stavu Unie. Téměř celý ho věnovala válce na Ukrajině a dopady, které má na Unii. Což umocnilo fakt, že projevu osobně naslouchala ukrajinská první dáma.
