Historie, ideologie i energetika vysvětlují současnou ambivalentní politiku Slovenska vůči Rusku. Slováci chtějí být jednou nohou v jádru EU, zároveň si ale nechtějí znepřátelit ruského souseda, říká v rozhovoru profesorka Darina Malová. Lze podobné postoje hledat i v Česku?
Jaderná energetika, vývoj evropského trhu s elektřinou a vztahy mezi Evropskou unií a Ruskem. Právě na tato témata se zaměřila letošní škola energetické bezpečnosti, která se uskutečnila na přelomu července a srpna v Telči.
V rámci tzv. zimního balíčku bylo navrženo vytvoření regionálních operačních center (Regional Operational Centres – ROC,…
Svět kolem nás se změnil. A na nové bezpečnostní hrozby je třeba reagovat. Stěžejní je, aby evropské státy na svou obranu začaly vynakládat více peněz. To je základ, bez kterého se nikam dál neposuneme, říká v rozhovoru pro EurActiv bývalý generální tajemník NATO a bývalý dánský premiér Anders Fogh Rasmussen.
Evropská unie usiluje o větší energetickou soběstačnost a lepší ovzduší pro své obyvatele. Právě to mají zajistit opatření na podporu obnovitelných zdrojů, úspor energie nebo snižování emisí. Aktuálně vzniká na půdě unie nový plán, který by měl podpořit instalace solárních panelů na rodinných domech nebo nastartovat inovace v oblasti akumulace energie.
Je v Česku potřeba stavět nové jaderné bloky, nebo se energetický mix do budoucna obejde bez atomové…
V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera.
Polsko kritizuje návrh dohody, kterou chce Komise uzavřít pětiletý případ vedený proti monopolním praktikám společnosti Gazprom. Jak je na tom Česká republika a další země regionu?
Jak se státy Visegrádské skupiny dívají na aktuální evropské otázky? Co mají společného a v čem se rozcházejí? Podívejte se na přehledy, které jsme vytvořili ve spolupráci s kolegy z ostatních visegrádských zemí.
Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický…
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Je velmi obtížné nalézt politické téma, které by jednotlivé státy Visegrádské skupiny rozdělovalo více než jejich pohled na Putinův režim. Zatímco Česká republika zvyšuje své úsilí v boji proti dezinformacím, Viktor Orbán oslavuje ruský vzor neliberální demokracie.
Vztahy Evropské unie a Turecka jsou spjaté již více než 60 let a Turecko je jedním z nejvýznamnějších sousedů Evropské unie. V současnosti je ovšem vzájemné nastavení vztahů ovlivněno mnohem více faktory než dříve, a to dohodou mezi Evropskou unií a Tureckem o navrácení migrantů, otázkou spojenou s liberalizací vízového styku nebo vnitropolitickou situací v Turecku.
Energetika je jednou z nejdůležitějších oblastí, které ovlivňují a budou ovlivňovat bezpečné fungování a konkurenceschopnost Evropské unie i jednotlivých členských…
„Neexistuje důkaz, že by potenciální problémy na maďarském trhu nebylo možné vyřešit jinak než výstavbou jaderné elektrárny. Jiná řešení nikdo nezkoumal,“ říká v rozhovoru o projektu Paks II maďarský europoslanec Benedek Jávor. Ten plány na výstavbu elektrárny dlouhodobě kritizuje a u Evropské komise si stěžoval na mezivládní dohodu mezi Ruskem a Maďarskem, která kvůli projektu vznikla.
Situace na trzích se zemním plynem se ve střední Evropě mění k lepšímu. Státy V4 zatím ale příliš nepokročily ve vytváření společného trhu, které si naplánovaly. Celý projekt by podle odborníků potřeboval znovu zformulovat.
„Pokud by nové propojení mělo ještě snížit tranzit ve stávajícím potrubí, přinese to nevyhnutelně vyšší jednotkové náklady na jeho údržbu,“ říká k projektu Stork II předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková v druhé části rozhovoru pro EurActiv.cz
U jádra je potřeba vyřešit financování, obnovitelné zdroje potřebují předvídatelnost. A energetické úspory by si měla vzít za prioritu celá vláda. Vyplývá to z doporučení Mezinárodní energetické agentury (IEA) pro českou energetiku.
