Evropa musí posílit energetickou bezpečnost, zvýšit soukromé investice a odstranit překážky na jednotném trhu, říká v rozhovoru pro Update EU Debora Revoltella, hlavní ekonomka Evropské investiční banky.
Česko nepodpoří žádný další cíl, který by ohrozil konkurenceschopnost a dostupné a spolehlivé dodávky energií, řekl dnes premiér Petr Fiala k odkladu schvalování unijního klimatického cíle pro rok 2040. Česko záměr spolu s Německem, Francií či Itálií zablokovalo.
Francie nabízí alternativu ruského jaderného paliva. A také spolupráci při výstavbě nových reaktorů. „Chceme zapojit slovenské firmy do dodavatelského řetězce jaderného paliva a jednáme také o úložišti vyhořelého odpadu,“ říká francouzský velvyslanec na Slovensku Pascal le Deunffa.
Celkem 42 ekologických nevládních organizací v Polsku apeluje na novou vládu, aby urychleně přijala zákon umožňující rozvoj větrné energie způsobem, který je bezpečný pro lidi i životní prostředí. Klíčové je mimo jiné vyřešení otázky, jak daleko se budou větrné elektrárny moci stavět od obývaných domů.
Zdroje energie jsou všude kolem nás. Zatímco ta sluneční má své uplatnění zejména v létě, kdy je svitu dostatek, v chladnějších dnech mohou energii dodávat větrné turbíny.
Kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů (OZE) je pro Česko jediným skutečně bezpečným scénářem. Na zahájení Evropského jaderného fóra v budově České národní banky to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Česko by chtělo být lídrem v poválečné obnově Ukrajiny, klíčové je zajistit na to celoevropské finance. Velvyslancům to při dnešní poradě v Černínském paláci řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Poslechněte si druhý díl minisérie podcastu Evropa zblízka věnované českému předsednictví. Tentokrát se za českými předsednictvími ohlédne europoslanec Alexandr Vondra (ODS). V čem si jsou česká předsednictví podobná? A na co by si měla dát vláda pozor při tom současném?
Česká republika by se měla podle čtyř pětin Čechů při svém předsednictví v Radě Evropské unie přednostně zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize. To mimo jiné vyplynulo z průzkumu agentury STEM.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó dnes přijel do Moskvy vyjednávat o nových dodávkách zemního plynu. Podle agentury AFP to oznámila strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.
Maďarsko chce od EU peníze a výjimku za svůj souhlas s ropným embargem. Budapešť přitom má alternativu v podobě ropovodu z Chorvatska. Podle experta Tomáše Vlčka ovlivňuje maďarskou pozici zejména strach z ruské reakce.
Válka na Ukrajině zrychlila moldavskou cestu na Západ. EU proto do země pošle 150 miliónů euro na další reformy. A v zemi se angažuje také NATO. To v zemi pomáhá armádě.
EU připravuje nové sankce. Mezi nimi by mohl být i zákaz dovozu ruského uhlí. Německý ministr zahraničí Robert Habeck uvedl, že tento krok podporuje.
Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal).
Evropská komise představila dlouho očekávaný „plynový balíček“, který by měl nasměrovat plynárenství na udržitelnější linku. Jak tento balíček ovlivní spotřebitele a podniky v Evropské unii a v Česku?
Aktuální spor mezi ruským Gazpromem a ukrajinským Naftogazem by mohl ovlivnit i dodávky plynu do EU, domnívá se Evropská komise, která chce oběma stranám dělat prostředníka. Toky plynu do Česka zatím nebyly nijak ovlivněny.
Na horní Nitře by mohlo vzniknout centrum nových technologií pro energetiku, věří slovenský místopředseda Evropské komise Šefčovič. Uhlí podle něj patří minulosti. Podobně to vidí i slovenský ministr životního prostředí Sólymos. Premiér Fico však dosud horníky ujišťoval, že jejich práce neskončí.
Se šéfem generálního ředitelství Evropské komise pro energetiku mluvil slovenský EurActiv o Nord Streamu 2, transformaci uhelných regionů i roli zemního plynu v energetice EU.
