Europoslanci dnes schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí.
Předsednictví Rady Evropské unie a zástupci Evropského parlamentu dosáhli v úterý pozdě večer předběžné politické dohody na úpravě unijních klimatických pravidel. Jejich součástí bude cíl snížit do roku 2040 emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990.
Europoslanci dnes podpořili klimatický cíl EU snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990.
Schválené klimatické cíle pro rok 2040 neodpovídají tomu, co vědci považují za dostatečné, aby tempo snižování emisí ještě dávalo šanci udržet globální teplotu pod hranicí 1,5°C, píše v komentáři pro Euractiv.cz Heda Čepelová.
Ministři životního prostředí ve středu nad ránem dosáhli předběžné dohody o oslabené podobě klimatického cíle pro rok 2040. Součástí jsou ústupky v podobě mezinárodních kreditů i odkladu systému ETS2.
Klimatická agenda patřila k horkým tématům čtvrtečního summitu lídrů EU v Bruselu, debata ale nakonec nebyla tak dramatická, jak se očekávalo. Unie je o krok blíže k novému emisnímu cíli pro rok 2040, i když závěry zůstaly záměrně vágní.
Jak skloubit konkurenceschopnost s klimatickými ambicemi je teď nejdůležitější téma, které se v EU řeší. V následujících měsících to bude zjednodušování legislativy, snižování byrokracie a průmyslová politika, míní Štěpán Černý, který je novým českým velvyslancem ve výboru Coreper I.
Evropská unie může v rámci „zjednodušování“ regulací polevit v některých klimatických pravidlech. Vyplývá to z dopisu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen adresovaném členským státům.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby příští týden na summitu lídrů zemí Evropské unie odmítl klimatické cíle do roku 2040. Považuje to za důležité pro budoucnost ČR.
Evropská komise navrhla, aby Unie do roku 2040 snížila emise skleníkových plynů o 90 %. Jenže plán, který měl navázat na klimatickou neutralitu do poloviny století, naráží nejen na odpor některých členských států, ale i v Evropském parlamentu.
Největší výzvou dánského předsednictví v Radě EU je najít cestu vpřed v novém světovém uspořádání, říká velvyslanec Søren Kelstrup. V rozhovoru pro Euractiv.cz také vysvětluje, proč se Dánsko snaží najít mezi státy shodu na novém klimatickém cíli pro rok 2040.
Evropská unie plánuje schválit své nové klimatické cíle na jednání unijních ministrů životního prostředí, které bylo mimořádné svoláno na úterý 4. listopadu.
Jednání o emisním cíli pro rok 2040, který Evropská komise navrhla na 90 %, bude komplikované. Jaká je česká pozice? A co lze od jednání očekávat do budoucna? Odpovídá Štěpán Černý, zástupce vedoucího Stálého zastoupení ČR při EU a stálý představitel ČR ve výboru COREPER I.
Klimatická politika nesmí být soutěží v tom, kdo si na papír napíše vyšší číslo. Musí vycházet z toho, co Evropa reálně zvládne, píše v komentáři pro Euractiv.cz Ondřej Knotek.
Postoj zpravodaje klimatického cíle pro rok 2040 dává smysl pouze z hlediska politického zisku u voličů, kteří o klimatu nic nevědí, nebo věří klimatickým bludům. Je to však v rozporu s odpovědnou politikou, píše v komentáři Luděk Niedermayer.
Český europoslanec Ondřej Knotek dnes na zasedání výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu (ENVI) předložil k projednání…
