Ukládání energie je téma, které nastupuje i v Česku. Bateriím se musí otevřít energetický zákon a stát by měl využít příležitost v podobě těžby lithia. Kdy u nás začnou jezdit elektromobily a jak si EU stojí ve srovnání s Čínou, pokud jde o čistou energetiku? Přečtěte si rozhovor s Janem Fouskem.
Rozvoj elektromobility se řeší v celé EU. Evropská komise na podzim navrhne nové limity pro emise z aut a podle některých informací by mohla stanovit i kvóty pro počet elektromobilů. To podporuje německá SPD. Proti jsou ovšem lidovci, kteří se se socialisty utkají v zářijových spolkových volbách.
V rámci tzv. zimního balíčku bylo navrženo vytvoření regionálních operačních center (Regional Operational Centres – ROC,…
Členské země EU a europoslanci projednávají evropský cíl pro obnovitelné zdroje do roku 2030. Podívejte se v naší infografice, jak si ČR v současné době stojí ve srovnání s jinými zeměmi EU, pokud jde o zelenou energii.
Restrukturalizace regionů historicky zaměřených na těžký průmysl, těžbu surovin a uhelnou energetiku je téma, které v posledních letech…
Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.
EU by podle propočtů neměla mít velký problém se splněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, i když ho členské země a europoslanci teprve projednávají. Parlament by mohl tlačit na vyšší závazek – argumentem může být mimo jiné padající cena technologií.
Pokud se bude majitel elektromobilu v budoucnu stěhovat do nového bytu, může očekávat, že parkovací místo s nabíječkou bude mít připravené. Počítá s tím alespoň nový návrh evropské směrnice.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
Evropská unie usiluje o větší energetickou soběstačnost a lepší ovzduší pro své obyvatele. Právě to mají zajistit opatření na podporu obnovitelných zdrojů, úspor energie nebo snižování emisí. Aktuálně vzniká na půdě unie nový plán, který by měl podpořit instalace solárních panelů na rodinných domech nebo nastartovat inovace v oblasti akumulace energie.
Zatímco americký prezident Donald Trump odstupuje od světové dohody o omezení emisí oxidu uhličitého, EU naopak posiluje podporu tzv. čisté energie. Rozsáhlý návrh legislativních opatření, vydaný Evropskou komisí, má výrazně změnit evropskou energetiku. Navrhuje velké úspory energie v budovách nebo zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice na celkových 27 %.
V energetice působí různí hráči a s novými technologiemi roste role samotných spotřebitelů. Evropská komise se na ně proto zaměřila i ve svém zimním balíčku k energetické unii, o kterém teď jednají státy a europoslanci.
Je v Česku potřeba stavět nové jaderné bloky, nebo se energetický mix do budoucna obejde bez atomové…
„Velkou“ energetiku budeme ještě hodně dlouho potřebovat. Je úkolem státní správy nastavit podmínky a cenovou strukturu v tzv. regulovaných odvětvích tak, aby byla zajištěna koexistence mezi „velkou“ a „malou“ energetikou bez masivního odpojování od centrálního zásobování teplem či elektrické sítě, píše ve svém komentáři odborník na energetiku Milan Šimoník.
V létě minulého roku dokázaly obnovitelné zdroje v Německu krátkodobě pokrýt 100 % poptávky po elektřině. Jak je to ale v zimě? A co rozvoj přenosové soustavy? Pět doporučení pro německou Energiewende zaznělo na konferenci v Praze od šéfa Spolkového svazu energetiky a vodního hospodářství Stefana Kapferera.
Země EU jsou na počátku jednání o zásadní reformě trhu s elektřinou. Dokud se problémy toho současného nepodaří vyřešit, vítězí uhelné elektrárny.
Evropská komise na konci listopadu 2016 zveřejnila své představy o tom, jak má v budoucnu fungovat evropský energetický…
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
