Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.
Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj požaduje ekologičtější kohezní politiku. V přijatém nařízení se poprvé objevil i zákaz podpory fosilních paliv.
Již téměř patnáct let se lidé mohou obracet na Místní akční skupinu Mikroregionu Telčsko, díky které mohou čerpat evropské dotace.
Získání dotací je složitý i kontrolovaný proces. Přesto někdy dochází k situaci, kdy miliony z evropských fondů nejsou využity dvakrát efektivně.
Více jak šedesát základních i středních škol na Vysočině postupně modernizuje vybavení svých učeben a kabinetů. Novinkou jsou i digitální vzdělávací programy, díky kterým se mohou žáci zajímavou formou naučit, jak funguje cyklus vody v přírodě nebo třeba lidské tělo.
České regiony mohou čerpat peníze z takzvaných kohezních fondů EU, jejichž cílem je pomoci chudším evropským oblastem dohánět ty bohatší. Z evropských financí tak rostou nové silnice, školy nebo třeba zastávky autobusů.
O evropské peníze je na Vysočině zájem, s projekty financovanými z EU se potkáváme každý den. Osobně ovšem nepovažuji nynější model čerpání unijních financí za šťastný, říká hejtman kraje Jiří Běhounek.
Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.
V Bratislavě proběhl summit Přátel koheze. Sešli se zde zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných fondy EU.
Chudoba ohrožuje v ČR téměř 276 tisíc dětí. Až 50 tisíc z nich žije v takzvaných sociálně vyloučených lokalitách. V Brně se tento problém rozhodli řešit tím, že vybraným rodinám v nesnázích přidělili byty.
Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.
ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.
Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.
Evropský účetní dvůr zveřejnil v září výsledky svého šetření. Analýza dvaceti operačních programů odhalila dva hlavní problémy v čerpání dotací. Pomalý start operačních programů a velký objem financí, který zbývá na konci období dočerpat.
Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.
Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.
Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.
Fondy EU jsou hlavním zdrojem financování českých silnic. Doprava v ČR ale nadále vázne, a navíc způsobuje obrovské znečištění ovzduší. Od roku 2004 bylo zrekonstruováno či nově zbudováno za finanční spoluúčasti fondů EU celkem 3 447 kilometrů silnic.
