Kriminalita dětí v Česku vzrostla o 33 %, varuje Rakušan
Kriminalita mezi dětmi a mladistvými v Česku stoupla mezi lety 2021 a 2024 o 33 procent, sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí lidí do 24 let.
Kriminalita mezi dětmi a mladistvými v Česku stoupla mezi lety 2021 a 2024 o 33 procent, sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí lidí do 24 let.
Nedostatek péče o duševní zdraví netrápí jen Česko, ale i další evropské země. Podle odhadů Evropské komise přitom pozdní řešení duševních onemocnění stojí EU každoročně přes 14,7 bilionu korun. Europoslanci proto nyní schválili první zprávu věnovanou duševnímu zdraví, ve které vyzývají ke hledání společnému řešení.
Covidová pandemie ukázala, že dává smysl řešit zdravotní témata společně na evropské úrovni. Nový podvýbor Evropského parlamentu tuto trajektorii následuje, a bude se ve větším detailu zabývat veřejným zdravím nebo léky. Své místo si však musí ještě vybojovat.
„Musíme zajistit návrhy na zlepšení duševního zdraví, takové, které jeho stav opravdu zlepší. Pro některé evropské občany jde opravdu o záchranu života,“ řekla mimo jiné šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém zářijovém výročním projevu o stavu Unie.
Reforma psychiatrické péče v České republice probíhá oficiálně už téměř dekádu. Od začátku se však potýkala s problémy, včetně absence jasně daného modelu, jak říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz profesor psychiatrie Jiří Horáček.
V Evropě se potýká s duševními problémy 84 milionů lidí. EU chce proto uvolnit více peněz na zefektivnění cest, jak jim předcházet. Jedním z hlavních důvodů je přitom čistý pragmatismus – prevence výsledně stojí podstatně méně než akutní péče.
Duševní zdraví je podle Evropského parlamentu základní lidské právo. EU by se proto podle něj měla o mentální stav lidí lépe starat. Vyzývají k tomu i čeští europoslanci. Mimo jiné i proto, že náklady spojené s duševním zdravím přesahují 600 miliard eur ročně.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.