Maďarsko, které je v EU za „černou ovci“ kvůli nedodržování principů právního státu a svým postojům k podpoře Ukrajiny, získá část zmražených evropských dotací. Zdá se tak, že politická hra premiéra Viktora Orbána se vyplácí.
Česko podalo Evropské komisi druhou a třetí žádost o vyplacení peněz z Národního plánu obnovy. EK má nyní dva měsíce na posouzení, zda země splnila dílčí cíle. Česko může dostat až 803 milionů eur (19,5 miliardy korun).
V čele kandidátky opozičního hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu by příští rok měla být bývalá ministryně pro místní rozvoj a nynější místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová.
Vláda v rámci konsolidace veřejných financí hodlá sáhnout na dotace. Nejenže se chystá seškrtat ty národní, ministerstvo financí plánuje „utáhnout opasek“ i v těch unijních. Návrh ministerstva, který snižuje spolufinancování dotačních projektů ze státní kasy, má po létě projednat vláda.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) začal ukončovat 28 žádostí o dotace dceřiných společností Agrofertu, firmy tak na své projekty nedostanou více než půl miliardy korun.
Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy takzvané čisté pozice tvoří 23,5 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) zaslal Evropské komisi (EK) dopis, ve kterém žádá o posudky k dotaci na stavbu linky na výrobu toastového chleba v pekárně společnosti Penam. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Srnka.
Evropské dotace mohou v zemědělství ovlivnit spoustu věcí, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz mladý farmář roku 2021 Erich Vodňanský. Hospodaření podle něj musí vždy stát na funkčním ekonomickém základu, zároveň by však mělo poskytovat prostor přírodě.
Věda, výzkum, inovace, digitalizace, průmysl 4.0, dovednosti. Výčet oblastí, na které se musí tuzemsko zaměřit, aby nezaspalo v modernizaci, kterou si 21. století žádá. Nebude to jednoduché, ale Česko už má našlápnuto.
Evropské penězovody se rozšiřují. V novém dotačním období 2021−2027 si Česko sáhne na rekordní částku převyšující bilion korun. Stát by měl být díky této investici chytřejší a zelenější, alespoň tak znějí dvě z pěti hlavních evropských priorit.
Finanční nástroje pomáhají tam, kde si trh nedokáže poradit a kde dotace nejsou tím nejefektivnějším řešením. Mohou splnit sny nebo pomoci nastartovat podnikání. V čem tkví jejich kouzlo a jak jejich potenciál využít naplno?
Česko trápí automobilová doprava, ta nemotorová naopak roste. Přísnější regulace městské mobility v rámci EU nedává smysl, každé město je svým způsobem originál, říká v rozhovoru Jitka Vrtalová z Partnerství pro městskou mobilitu.
Památky i muzea jsou sice kvůli koronavirové pandemii uzavřené, řada z nich ale tuto přestávku využila ke své revitalizaci. Některé z nich za přispění evropských fondů.
Naplňování desetileté růstové strategii Evropa 2020 formálně odbilo. Fakticky ale skončila dříve než měla. Co zapříčinilo podobný osud jako u předchozí Lisabonské strategie? A postihne Zelenou dohodu podobný vývoj?
MMR odeslalo do Bruselu odpověď na dopis Evropské komise se závěrečnou auditní zprávou o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Obsah odpovědi i veškerá komunikace zůstávají v důvěrném režimu.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Přeshraniční zdravotní péče nabírá v době koronavirové pandemie na významu. Česko zatím nabídky ze zahraničí na pomoc s předáváním těžce nemocných pacientů nepřijalo, přesto se už na budování spolupráce ve zdravotnictví napříč hranicemi podílí.
Loni Česko oslavilo 30 let fungování komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. Tato péče se od klasické liší tím, že pomáhá nemocným lidem v podmínkách jejich každodenních životů, například se zajištěním bydlení či pracovního místa.
