Česká republika v programovacím období 2021-2027 získá 550 miliard korun z kohezní politiky, tedy z tzv. strukturálních fondů EU. Vláda už má jasno v tom, jak s nimi naložit. Jak obálku rozdělila a do čeho chce dotace investovat?
Česko dostane v následujících letech z fondů EU štědrou obálku, zhruba 500 miliard korun. V budoucím rozpočtovém období už to tak ale pravděpodobně nebude. Jak se ČR daří čerpat evropské dotace? A na co by se měla do budoucna připravit?
Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.
Žadatelé o dotace z unijního rozpočtu musí dokázat, že jsou jejich projekty životaschopné. V opačném případě nemají na dotaci z fondů EU nárok.
Vzdělávání je jedním z hlavních motorů státní ekonomiky a konkurenceschopnosti. To české má ale stále své limity v podobě starých osnov, nedostatku kvalitních učitelů i omezeného vybavení škol a učeben.
Zatímco většina českých krajů své zastoupení v Bruselu zrušila, Plzeňský kraj zde má svého zástupce již od roku 2006. O tom, jak zastoupení funguje a jak je zapojeno do vyjednávání budoucí kohezní politiky jsme hovořili v rozhovoru se Zbyňkem Prokopem.
Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy.
Získání dotací je složitý i kontrolovaný proces. Přesto někdy dochází k situaci, kdy miliony z evropských fondů nejsou využity dvakrát efektivně.
Evropská komise chce rozšířit vysokorychlostní internet v EU, v České republice však tato snaha loni skončila fiaskem. Vláda se nyní rozhodla dotační výzvu zopakovat. Velká část peněz ale bude přesměrována na jiné programy.
V Evropě vznikají programy, které mají regionům pomoci odpoutat se od těžby a spalování uhlí a přejít k nízkouhlíkovému hospodářství a novému modelu ekonomiky. Měly by však podporovat občany, ne uhelné společnosti, píše Kateřina Davidová.
Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.
Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?
Po těžbě uhlí čeká severočeský region nová budoucnost, kterou je potřeba koncepčně promýšlet, zaznělo na kulatém stole k restrukturalizaci uhelných regionů a příležitostem, které v tomto směru nabízí EU.
Po roce 2020 bude evropské zemědělství méně byrokratické, více zaměřené na nové technologie a životní úroveň zemědělců se zvýší. Právě to jsou tři hlavní důvody, proč by měli evropští zemědělci do sektoru investovat, myslí si eurokomisař Phil Hogan.
Chybné projekty, které odhalil evropský audit, budou po dobu pozastavení čerpání evropských financí hrazeny z národních zdrojů. Pozastavení se může protáhnout až na několik měsíců. Může se tak oslabit spolupráce mezi firmami a univerzitami či výzkumnými centry.
Členské země budou mít v rozdělování zemědělských dotací volnější ruku, aby mohly investovat evropské peníze tam, kde je to nejvíce potřeba. Jaké další změny se chystají? Odpovídá eurokomisař pro zemědělství Phil Hogan.
Evropský úřad pro boj proti podvodům sbírá informace a obvinění týkající se zneužívání dotací na Slovensku. Na problém upozorňoval zavražděný novinář Ján Kuciak.
Zástupce Komise dnes europoslancům Výboru pro rozpočtovou kontrolu připomněl, že Česko kvůli vyjmutí projektu farmy Čapí hnízdo z evropského financování nepřišlo o evropské peníze z předchozího rozpočtového období.
