Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů, a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.
Pravděpodobnost, že Británie nakonec zůstane členem EU, odhaduje předseda Evropské rady Donald Tusk na 20 až 30 procent. Zároveň naznačil, že by Britové o dalším vztahu své země s evropskou sedmadvacítkou mohli rozhodnout opět v referendu.
Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.
Po dlouhých hodinách včerejšího jednání mezi lídry členských zemí EU je rozhodnuto. Británie má půl roku na vyřešení patové situace kolem svého vystoupení z Unie. Stav brexitové krize bude přezkoumán v červnu.
Dnes se sejdou premiéři a prezidenti zemí EU na mimořádném summitu v Bruselu, jehož hlavním tématem bude odchod Británie z Unie. Jaké jsou návrhy a jaká očekávání?
Patová situace v brexitu přetrvává, do nového termínu odchodu Británie z EU přitom zbývá jeden týden a Mayová žádá o další odklad. Kdo může za současnou situaci a jaká jsou možná východiska?
Celní unie s EU po brexitu je čím dál pravděpodobnější. Prosazuje ji lídr labouristů Corbyn, s nímž chce Mayová usednout k vyjednávacímu stolu a najít východisko ze současné patové situace. Premiérku ale za tyto kroky kritizují její vlastní konzervativci.
Britský parlament se chystá na opětovné převzetí kontroly nad brexitem, aby odvrátil případný odchod země z Unie bez vyjednané dohody. EU se přesto na tento scénář ustavičně připravuje.
Patová situace kolem brexitu pokračuje. Britští poslanci nadále nejsou schopni nalézt shodu, jak by měly vypadat budoucí vztahy Británie s Unií poté, co země vystoupí. Zbývá posledních 10 dní do případného brexitu bez dohody.
Britští poslanci promarnili svou poslední šanci, jak zajistit odchod země z EU. Vyzývají nyní premiérku k rezignaci a žádají svolání předčasných voleb, konání dalšího referenda nebo zrušení brexitu. Vystoupení z EU bez dohody je však nyní ještě pravděpodobnější, upozorňuje EU.
Britští poslanci promarnili svou příležitost určit budoucnost země po brexitu. Britská premiérka nabídla svou rezignaci, pokud její dva roky projednávanou rozvodovou dohodu schválí. Zítra dohoda dostane třetí šanci.
Po dramatickém čtvrtku bruselského summitu, který zcela ovládlo jednání o odkladu brexitu, se v pátek lídři zemí EU věnovali řadě dalších klíčových témat. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku.
V Bruselu ve čtvrtek začal summit Evropské rady. Původně se příliš velký pokrok okolo brexitu nečekal, nyní se ale ukazuje, že premiéři a prezidenti sedmadvacítky alespoň částečně vyslyší žádost Theresy Mayové o odklad odchodu její země z EU.
Británie oficiálně požádala ostatní členské země Evropské unie o prodloužení brexitové lhůty do konce června.
Předseda britského parlamentu povolí další hlasování o brexitové dohodě pouze v případě, že bude dokument pozměněn.
Zbývá 15 dní do oficiálního data odchodu Británie z EU. Britští poslanci však sérii hlasování o brexitu z tohoto týdne uzavřeli schválením odkladu brexitu do konce června tohoto roku. EU je odložení brexitu víceméně nakloněna. Příští týden bude rozhodující.
Ani na podruhé neprošla britským parlamentem dva roky vyjednávaná rozvodová dohoda. Další hlasování, tentokrát o odchodu bez dohody, je naplánováno na zítra. EU prý udělala maximum. Čeští europoslanci mluví o chaosu kolem brexitu.
Umírnění konzervativci usilují o odklad brexitu, labouristé prosazují nové lidové hlasování o brexitu. Rozšíření článku 50 podporuje i Tusk nebo irský premiér Coveney. Mayová či Juncker zase věří v řádný odchod podle dohody na konci března.
