Donald Trump se rozhodl odstoupit od Pařížské dohody o ochraně klimatu a Viktor Orbán by si měl poklepat na čelo. Politika amerického prezidenta však není jedinou zprávou týdne, která by vás měla zajímat.
Dosud se zdálo, že dohody o volném obchodu jsou kvůli novému americkému prezidentovi u ledu. Je ale možné, že se Donald Trump v blízké době k vyjednávání liberálních obchodních dohod opět vrátí, a to zejména pod tlakem amerického byznysu. Velkou neznámou zůstávají i jeho snahy o daňové reformy, které mohou mít na americkou ekonomiku neblahý vliv.
Evropští politici měli v Bruselu možnost „osahat“ si nového amerického prezidenta. My jsme se zase seznámili s tím, jak se maďarská vláda dívá na EU.
Miloš Zeman se vrátil z Číny, budeme mít nového ministra financí a stále odporujeme relokacím. V uplynulém týdnu se však nenudily ani ostatní země Evropy. Brusel se navíc připravuje na návštěvu Donalda Trumpa při příležitostí setkání lídrů Severoatlantické aliance.
Americký prezident Donald Trump se již za pár dní sejde s nově zvoleným prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Ten údajně amerického lídra ohromil. Trump počítá s tím, že se oba političtí lídři v mnoha ohledech shodnou. Mezi základní témata společné schůzky bude patřit boj proti terorismu, ekonomické otázky či obrana.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Ochrana soukromí se v dnešní internetové době stává něčím, co bychom neměli podceňovat. Většinu lidí však problematika ochrany osobních údajů příliš nezajímá, říká v rozhovoru pro EurActiv eurokomisařka Věra Jourová. Často si tak ani neuvědomujeme, jaké hrozby digitální věk přináší.
Stále více občanů vnímá členství v EU pozitivně. Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru o postoji Evropanů se čísla téměř vrátila na předkrizovou úroveň roku 2007.
Evropa sleduje dění ve Francii. Škoda, že dlouho očekávané prezidentské volby nepředcházela žádná smysluplná kampaň. Osud Francie však není to jediné, co by nás mělo zajímat. Za pozornost stojí Balkán, Maďarsko nebo třeba Rakousko.
Donald Trump během včerejšího dne ukázal, jak velký je v dnešní době rozdíl mezi předvolební kampaní a reálnou politikou. Během prvních tří měsíců v Bílém domě totiž stačil změnit své názory ve třech stěžejních otázkách americké zahraniční politiky. Těmi jsou NATO, Moskva a Peking.
Dnešní cesta napříč Evropou vede z Ruska do Sýrie. Jaká je spojitost mezi teroristickým útokem v Petrohradu a chemickým útokem v Chán Šajchúnu?
Vyjednávání obchodních dohod mezi EU a třetími zeměmi má pomoci jak státům, tak firmám v jednotlivých regionech členských zemí. Pokud však podnikatelé chtějí prorazit na trzích mimo Unii, musí vyrábět výrobky s přidanou hodnotou. České prostředí je však z velké části spíše montovnou západních společností. A místní podmínky jim cestu příliš neusnadňují.
Německo má v současné Evropě velmi silnou pozici. Což je nebezpečné, protože pak i my musíme následovat německé sny, říká v rozhovoru pro polskou redakci EurActivu Mirek Topolánek, který volá po reformě EU.
Náš pravidelný přehled událostí dostal nový kabátek. Co se v uplynulém týdnu dělo v Evropě? Podívejte se na to očima sítě EurActivu, jejích partnerů a dalších médií.
Itálie a Španělsko by měly opustit eurozónu, jinak hrozí nová krize, říká v rozhovoru pro slovenský EurActiv politolog Andrew Moravcsik.
Nizozemská vládní strana slaví vítězství, populista Wilders se musí spokojit s druhým místem. Většina Nizozemců dala přednost současnému premiérovi Ruttemu a méně radikálním uskupením. Volby v Nizozemsku tak mnozí označují jako prohru populistů.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
Než se stal prvním československým ministrem životního prostředí, publikoval Bedřich Moldan knihu „Ekologie hmoty v přírodě“. Hned v první kapitole připomíná, že lidé by se měli učit z oběhových cyklů přírody a ekosystémů, a ne plýtvat fosilními zdroji. Koncept oběhového hospodářství je známý velmi dlouho. Co nám brání se podle něj řídit?
