Antimonopolní regulátoři Evropské unie se rozhodli prozkoumat plány americké internetové společnosti Facebook na vytvoření nové digitální měny. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.
V Británii to vře čím dál více. Část konzervativců chce zablokovat případný brexit bez dohody, lídr labouristů je vyzývá ke společnému svržení vlády. Premiér Johnson obvinil spolustraníky z „kolaborace“, podporu pro své plány naopak našel u Donalda Trumpa.
Británie má nového předsedu vlády. V boji o premiérské křeslo zvítězil favorizovaný konzervativní kandidát Boris Johnson. Svého protikandidáta, ministra zahraničních věcí, Jeremyho Hunta porazil bývalý starosta Londýna v poměru 66 % ku 33 % hlasů.
V kabinetu i ve straně premiérky Mayové to vře, další hlasování o dohodě s EU se tak odkládá na neurčito. Čím dál více se také spekuluje o rezignaci šéfky britské vlády.
Jak bude vypadat budoucí evropská spolupráce v obraně a jakou roli v ní sehrají země Visegrádské čtyřky? Jak se Němci dívají na současný vývoj u svých východních sousedů? Redakce EURACTIV.cz vyzpovídala německého experta na mezinárodní vztahy Haralda Müllera.
Ve čtvrtek budou lídři členských států diskutovat v rumunském Sibiu o budoucích prioritách EU na následujících pět let. Mezi nimi by měla být ochrana vnějších hranic, reforma azylové politiky, zelená energie, klima, posílení měnové unie, rozšiřování nebo obměna unijních institucí.
Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se dostala mezi stovku nejvlivnějších osobností světa roku 2019 podle časopisu Time. Ve výběru figuruje ve skupině „titánů“ po boku osobností, jako jsou zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg nebo golfová hvězda Tiger Woods.
Zástupci unijních států dnes na setkání Rady potvrdili mandát Evropské komise pro vyjednávání se Spojenými státy o odbourání překážek volného obchodu. Proti byla Francie, Belgie se zdržela.
Na počátku týdne dorazila z Washingtonu znepokojivá zpráva. Americká administrativa se prý chystá uvalit další cla na evropské výrobky, tentokrát ve výši 11 miliard dolarů.
Letos v březnu uplynulo 20 let od vstupu zemí V4 do NATO, s výjimkou Slovenska, které slaví kratší 15leté výročí. V rámci oslav představitelé V4 proklamovali významnost jejich členství, státy však stále nenaplňují stanovené finanční závazky.
Po dramatickém čtvrtku bruselského summitu, který zcela ovládlo jednání o odkladu brexitu, se v pátek lídři zemí EU věnovali řadě dalších klíčových témat. Projednávali vztahy s Čínou, obchodní dohodu s USA nebo klimatickou politiku.
Obchodní dohoda se sdružením Mercosur mohla být tou největší v dějinách. Jednání se ale protahují. Naproti tomu smlouvu s Vietnamem čeká finální hlasování.
V roce 2019 se bude EU soustředit na překlenovací ustanovení, pomocí kterého chce získat více kompetencí v zahraničněpolitických otázkách, na Balkán, nebo na nápravu roztříštěných vztahů s Washingtonem. Budovat chce i nová partnerství.
Uplatnění „pojistky“ zajišťující praktickou neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem se pravděpodobně konat nebude. Je totiž proti zájmům Evropské unie i samotné Británie.
Evropská unie by měla být k roku 2050 v souhrnu neutrální, pokud jde o emise skleníkových plynů. Ke změně dnes vyzvala Evropská komise.
Tolerance, solidarita, zodpovědnost, jednota, konkurenceschopnost. Pilíře, na kterých by podle německé kancléřky Angely Merkelové měla stát EU. Řekla to dnes před europoslanci ve Štrasburku.
Parlament by chtěl, aby EU v cílech klimatické politiky více dbala na Pařížskou dohodu. Nová studie ale z zjistila, že pouze 16 ze 197 signatářů tohoto dokumentu má nakročeno ke splnění svých závazků. Není mezi nimi žádný stát z EU.
