Jihoafrický bojovník proti rasismu Nelson Mandela nebo generální tajemník OSN Kofi Annan. K tomuto výčtu osobností by měl letos přibýt americký podnikatel Elon Musk – alespoň podle europoslanců z Patriotů a ESN. Ti miliardáře nominovali na Sacharovovu cenu.
Marta Kos jako slovinská kandidátka do Evropské komise je nepřijatelná pro domácí opozici, která je součástí nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) v Evropském parlamentu.
Všechny oči míří na Washington, kde v úterý (9. července) začíná třídenní summit NATO. Aliance tady oslaví 75. výročí od svého založení, žádné bujaré oslavy se ale kvůli napjaté globální situaci nečekají.
Předsednictví v Radě Evropské unie se po Belgii dnes ujalo Maďarsko. Jeho prioritami budou posílení konkurenceschopnosti bloku, obrana či potírání nelegální migrace.
Maďarsko představilo priority svého předsednictví v Radě EU, které začíná 1. července. Jeho logem je Rubikova kostka a mottem heslo Make Europe Great Again (Udělejme Evropu opět skvělou).
Největší výzvou nynějšího belgického předsednictví Rady EU bude podle premiéra Alexandera De Crooa budování silné unijní ekonomiky. V současnosti je totiž Čína stále dominantnější a Spojené státy by se mohly v případě opětovného zvolení Donalda Trumpa uchýlit k ochranářským opatřením.
Země Evropské unie budou moci společně čelit obchodnímu a hospodářskému nátlaku či zastrašování ze strany Číny a dalších států. Rada EU zastupující členské státy dnes formálně schválila systém, který umožní evropskému bloku v krajním případě zavést odvetná cla či omezit investice.
Vystoupení Andreje Babiše na konzervativní konferenci v Budapešti má dohru. Tento týden budou o jeho příklonu ke konzervativcům jednat evropští liberálové.
Evropská unie pohrozila společnosti Twitter sankcemi kvůli tomu, že zablokovala několika novinářům účty na své sociální síti. Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová označila krok firmy Elona Muska za znepokojivý.
Současná vlna násilí mezi Izraelem a Palestinou znovu připomněla, že mír mezi oběma stranami je v nedohlednu. I přes ekonomickou pomoc je EU slabý hráč, který izraelsko-palestinská jednání neposune, tvrdí expertka Irena Kalhousová.
Evropská obchodní politika čelí v posledních letech řadě překážek včetně pandemie a ekonomického nacionalismu. Objevují se i hlasy, že za malým pokrokem stojí přísné „neobchodní“ podmínky, které EU po svých partnerech vyžaduje.
Jsme teprve na začátku krize, skutečné ekonomické dopady války se ukáží v příštích měsících. Pokud je EU zvládne, může si získat důvěru euroskeptických Čechů, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na transatlantické vztahy Jarolím Antal.
„Ukrajina v tuto chvíli bojuje i za naši bezpečnost, a proto ji musíme všemi prostředky pomoci,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO, Renew). Podle ní by měla EU rozšířit sankce vůči Rusku včetně odstřižení se od dodávek plynu.
Zelené dohoda pro Evropu schválená předsedy vlád zemí sedmadvacítky vyšvihla Evropskou unii do čela globálních snah o snižování emisí. Do roku 2050 by podle ní měla EU vypouštět jen takové množství emisí, které je schopna pohltit.
Přestože Spojené státy zůstávají pro Evropu nejdůležitějším partnerem, vzájemné vztahy dostávají trhliny. Na vině jsou vakcíny, odchod z Afghánistánu nebo nejnověji také diplomatický spor mezi USA a Francií kvůli nákupu ponorek.
Evropská unie ustoupí od plánovaného rozšíření a zvýšení cel na dovoz zboží ze Spojených států, k němuž chtěla sáhnout od června. Evropská komise dnes oznámila, že zahájila s americkou vládou jednání o vyřešení sporu kolem obchodování s ocelí a hliníkem.
Česká republika a dalších 13 zemí, včetně Německa či Francie, navrhují vznik společné vojenské síly rychlé reakce EU, která by zasahovala při vznikajících mezinárodních krizích. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoce postavený unijní činitel.
Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes nad ránem shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Výsledná dohoda odpovídá návrhu, na němž se v prosinci shodli lídři členských zemí.
