Evropský parlament dnes rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v EU. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců. Češi jsou rozdělení.
Čekání na novou Evropskou komisi s dnešním dnem končí, Evropský parlament ji většinou 461 ze 707 hlasů schválil. Konkrétně čeští europoslanci byli ve své podpoře kabinetu Ursuly von der Leyenové rozdělení.
Situace kolem brexitu je po sobotním dění v dolní komoře britského parlamentu složitá, řekl dnes europoslancům předseda Evropské rady Donald Tusk. Rozhodnutí lídrů členských zemí o odkladu vystoupení Británie z EU padne podle něj v příštích několika dnech.
Svého slyšení před europarlamentními výbory se dočkala i česká eurokomisařka a kandidátka do nového kabinetu Evropské komise Věra Jourová. Chce zajistit transparentnější legislativní proces EU, zlepšit boj s dezinformacemi, a v otázce právního státu měřit všem stejným metrem.
Evropský parlament dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku projednával rychle se blížící termín vystoupení Spojeného království z EU. Europoslanci po diskusi přijali rezoluci, která umožňuje další odložení brexitu a trvá na zachování otevřených hranic mezi Irskem a Severním Irskem.
Nová Evropská komise nebude chtít směrnici o copyrightu znovu otevírat. Uvidíme, co přinese polská žaloba u Soudního dvora, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Marcel Kolaja. V nejbližší době se chce zaměřit na regulaci teroristického obsahu na internetu.
Přinášíme vám stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v prázdninovém červenci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Kandidátka do čela Komise von der Leyenová v úterý dopoledne před europoslanci prezentovala své plány. Vyslovila se například pro nový evropský klimatický zákon, posílení sociálního rozměru Evropy nebo rychlejšího rozšíření Frontexu. Z reakcí europoslanců vyplývá, že zvolení rozhodně nemá zajištěno.
Nově i staronově zvolení čeští europoslanci obsadí coby řádní členové či náhradníci téměř všechny opětovně ustavené europarlamentní výbory a podvýbory. Český hlas bude zcela chybět ve výboru pro zahraniční věci, výboru pro rozvojovou spolupráci a ženská práva.
Evropský parlament si dnes zvolil nové vedení. Jeho členem jsou i dva čeští zástupci – europoslankyně zvolená za hnutí ANO Dita Charanzová a pirátský europoslanec Marcel Kolaja. Oba dva nyní budou působit jako místopředsedové unijních zákonodárců.
V červenci poprvé zasedne Evropský parlament v novém složení. Jakmile si zvolí vedení a rozdělí se do výborů, europoslanci začnou projednávat legislativní návrhy. Řešit budou nový rozpočet, případnou brexitovou dohodu nebo také reformu vyřizování žádostí o azyl.
Příští úterý bude poprvé jednat Evropský parlament v novém složení. Česko v něm bude v příštích pěti letech zastupovat opět 21 poslanců, kteří se na základě svých národních stran rozdělí do parlamentních frakcí.
Liberální frakce v EP, jejíž součástí je také české vládní hnutí ANO, mění název. Místo dosavadní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) bude třetí největší uskupení používat název Renew Europe (Obnova Evropy či volněji Za novou Evropu).
V jedné z posledních debat před volbami do Evropského parlamentu se na pódiu střetli zástupci devíti podle průzkumů nejsilnějších stran. Podle Jana Zahradila by EU měla být pružnější, podle Pavla Poce férovější, a podle Ivana Davida by se měla rozpadnout.
Hnutí ANO je v současné době nejsilnější politickou stranou v ČR. V evropských volbách v roce 2014 získalo hnutí 16,13…
Dita Charanzová úspěšně kandidovala v roce 2014 za hnutí ANO, které se v Evropském parlamentu řadí k frakci ALDE. Je místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele. Europoslankyně obhájila svůj mandát i v roce 2019.
Europoslanci dnes souhlasili s novými pravidly pro ochranu evropských spotřebitelů. Odhlasovaná směrnice se týká široké palety témat, mimo jiné tzv. „dvojí kvality“ zboží. V tomto ohledu však legislativa není tak přísná, jak Češi doufali.
Evropský parlament dnes schválil návrh nařízení o rozšíření povinné výbavy nových automobilů o vyspělé bezpečnostní technologie, jakými jsou například systém nouzového brzdění či mechanismus upozorňující na překročení povolené rychlosti.
