Evropská unie musí do neděle 15. března opět prodloužit sankce uvalené na ruské a běloruské občany a firmy. Maďarsko a Slovensko jsou ale podle zdrojů ČTK zatím proti. Podle všeho jim vadí některá jména, která jsou uvedena na sankčním seznamu.
Evropská unie stojí po boku svých členských států tváří v tvář jakékoli hrozbě, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Reagovala tak na útok dronu, který v noci na dnešek zasáhl základnu britského letectva na Kypru.
Evropští lídři včetně Emmanuela Macrona nebo Keira Starmera podepsali prohlášení na podporu Grónska, a to v reakci na výroky amerického prezidenta Trumpa o plánu na jeho „získání“. Prezident Petr Pavel apeluje na vládu, aby se Česko k této skupince připojilo.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas se obává, že při nynějších jednáních o Ukrajině bude veškerý tlak vyvíjen na oběť a že Kyjev bude muset učinit ústupky. Kallas to uvedla po skončení dnešního zasedání unijních ministrů obrany v Bruselu.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít, řekl při návštěvě Ukrajiny ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny považuje za nedotknutelný princip.
Zatímco Německo vůči Izraeli přitvrzuje a Slovinsko mu zakázalo obchod se zbraněmi, Řecko s ním posiluje vztahy a Česko nadále odmítá na něj uvalit sankce. Názory EU na tuto blízkovýchodní zemi jsou zkrátka jedna velká mozaika.
Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič prohlásil, že je nadále v neustálém kontaktu se zástupci americké administrativy a že jednají o vzájemném obchodě. Šefčovič to dnes uvedl v debatě v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Evropská unie pracuje na sedmnáctém balíku sankcí proti Rusku, unijní ministři zahraničí by se jím měli zabývat na svém zasedání v květnu. Některé ze zemí chtějí, aby sankce mířily i na dovoz ruského zkapalněného plynu (LNG) do Evropy.
Izrael má právo se bránit, jeho současné kroky ale podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas již překračují přiměřenou sebeobranu. Kallas to uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí zemí EU v Lucemburku.
Evropské země dosud zajistily 50 procent financí potřebných pro zajištění dvou milionů dělostřeleckých nábojů pro Ukrajinu. Uvedla to šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas před dnešním setkáním ministrů obrany zemí EU ve Varšavě.
Česku se v EU daří prosadit spoustu věcí, Češi se ale nechovají jako buldozer, vnímají i potřeby ostatních zemí, daří se jim nacházet kompromisy a vytvářet koalice. V rozhovoru s ČTK to uvedl nový český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl.
Členské státy Evropské unie mají posledních pár dní na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko je podle informací ČTK stále proti. Bez dohody sankce vyprší v sobotu 15. března, musí se přitom prodlužovat každých šest měsíců.
Nikdo v Evropě nechce, aby válka na Ukrajině pokračovala, uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Mírová dohoda bez Ukrajiny a bez Evropy podle ní nebude fungovat.
Češi pracují na tom, aby se Ukrajina mohla co nejdříve stát členem EU. Posílají peníze, zbraně i dobré rady. Otazník ale visí nad tím, jestli dokáží přesvědčit i ostatní státy, aby dělaly to samé.
Česká republika připravila tzv. non-paper k tomu, co je potřeba udělat, aby se Ukrajina a Moldavsko mohly postupně začlenit do evropského vnitřního trhu. Zaměřuje se na konkrétní návrhy v energetice, zemědělství nebo v telekomunikacích.
Do Prahy tento týden přijel nový šéf Evropské rady António Costa. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, portugalský expremiér nebude jen předsedat summitům, ale může také výrazně promluvit do zahraničních vztahů EU. Má pro to všechny předpoklady.
Odcházející šéf unijní diplomacie Josep Borrell navrhl přerušit politický dialog s Izraelem, u ministrů zahraničí ale narazil. V Bruselu přišla řeč i na Donalda Trumpa, Afriku, Gruzii nebo na to, kam až mohou dostřelit ukrajinské rakety.
Úterní grilování pravděpodobné budoucí „ministryně zahraničí EU“ Kaji Kallas v europarlamentu nepřineslo podle expertů žádná velká překvapení. Dál bude tlačit na Rusko a prosazovat silnou roli NATO. Její plány vůči USA pod Donaldem Trumpem ale zatím příliš jasné nejsou.
