Po migrační krizi z roku 2016 míří do Řecka opět největší počet migrantů ze severní Afriky a Blízkého východu. Řecká i italská vláda proto připravují plány, jak se s novým přílivem vypořádat.
V prosinci letošního roku dojde k podepsání globálního paktu OSN o migraci. Počet evropských zemí s odmítavým postojem však narůstá.
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž se má do roku 2020 rozrůst až na 10 000 lidí. Kromě ochrany hranic budou pohraničníci moci nosit zbraň, odmítnout vstup do EU a pomáhat s navrácením nelegálních migrantů.
Ve španělském přístavu Algeciras v Gibraltarském průlivu dnes ráno zakotvila loď nevládní organizace Proactiva Open Arms s 87 migranty z Afriky. Loď Open Arms je vzala na palubu před týdnem a ke Španělsku zamířila poté, co ji odmítla přijmout Itálie.
Podle dohody členských zemí mají v EU vzniknout vyloďovací centra pro zachráněné migranty. Komise dnes představila přesnější koncepci. Podobná střediska mají vzniknout i mimo EU. O návrzích Komise budou velvyslanci poprvé jednat už zítra.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Španělsko přijme loď s 629 uprchlíky, kterou Itálie a Malta odmítly. Evropská krajní pravice se zastala italské vlády, zatímco Evropská komise a úřad pro uprchlíky chválí postoj nové španělské vlády. Na lodi Aquarius dochází zásoby a situace se horší.
Přes Turecko do Evropské unie přichází v poslední době opět více migrantů. V první třetině letošního roku se počet lidí, kteří nelegálně překročili pozemní turecko-řeckou hranici, zvýšil oproti stejnému období loni devítinásobně.
Nová italská vláda by podle Evropské komise měla zachovat nynější migrační politiku, dodržovat rozpočtová pravidla EU a snížit deficit rozpočtu i státní dluh. Ohlasy z Itálie jsou ale vůči radám EU kritické.
Dražší, ale za to elektronicky dostupná víza do Evropy, nebo třeba náročnější vízové podmínky pro státy, které nespolupracují s EU při navracení neúspěšných žadatelů o azyl. Právě tak si Komise představuje novou vízovou politiku EU.
Členské země EU by se v následujícím půlroce měly dohodnout na reformě azylové politiky. Kamenem úrazu zůstává povinné přerozdělování uprchlíků, Německo proto navrhuje, aby se diskuse o kvótách odložila.
Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
Italský ministr vnitra vyzval členské země EU, aby začaly přijímat uprchlíky, kteří putují do Evropy přes Středozemní moře. Pomohlo by podle něj i přesunutí azylového řízení do Afriky, Libye však hlásí podobné problémy.
Česká republika má v rámci relokací přijmout 2 691 migrantů. Pokud do příštího měsíce nezačne plnit plán, Komise proti ní zahájí řízení. Problém přitom není jen na straně ČR, ale také Itálie.
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Už druhým rokem členské státy EU obdržely více než milion žádostí o azyl. Česká republika nárůst nepocítila, v integraci je přitom úspěšná.
Slovensko přišlo s novým plánem pro řešení migrační krize. Členské státy EU však volají po jiné alternativě. Návrh nepodporuje ani Malta, která od Nového roku přebírá předsednictví v Radě EU.
V Maroku se jednalo o ochraně klimatu a naplňování Pařížské dohody. Evropská unie zapracovala na ochraně svých hranic a boji s terorismem. Co dalšího se dělo minulý týden?
