Čtyři měsíce po vydání Bílé knihy o umělé inteligenci se zdá, že Brusel se hodlá vydat cestou přísné regulace výzkumu, vývoje a zejména využití této technologie. Podle vědců, kteří se umělou inteligencí zabývají, to ale Evropě uškodí.
Na evropské úrovni probíhá rozsáhlá diskuse o vývoji a využití umělé inteligence. Tato technologie sebou totiž přináší vedle užitku i řadu nebezpečí. Europoslanci přitom zabrousili i do trestního řízení.
Dezinformace a jiné hybridní hrozby jsou podle Komise čím dál nebezpečnější. V době koronaviru mohou dokonce i zabíjet. Proto je třeba na tomto bitevním poli přitvrdit.
Brusel klade dlouhodobě důraz na digitální transformaci. Pandemie koronaviru a s ní související restrikce ale ukázaly, že je třeba dělat mnohem více. Během online jednání se na tom shodli unijní ministři.
Evropská komise opět upozornila Česko na nedostatky v oblasti digitalizace, na které může v brzké době doplatit. Na druhou stranu nelze přehlížet české úspěchy, a to například v oblasti umělé inteligence.
Koronavirová pandemie je podle Komise ideální příležitostí Evropanům ukázat, jak užitečná mohou být volně přístupná a otevřená data a jejich analýza. Ne všichni jsou však z takových slov nadšení.
V Bruselu se postupně rodí plán, který má za cíl posílit ochranu evropské demokracie před hybridními hrozbami. Na starosti jej má česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).
Evropská komise dnes zveřejnila dlouho očekávanou a komplexní strategii s názvem Evropa v digitálním věku (Europe fit for the digital age). Na první pohled nudný a nic neříkající název v sobě obsahuje vizi směřování EU v digitální oblasti na příští desítky let.
Nově zvolený pirátský europoslanec Mikuláš Peksa se chce v Evropském parlamentu zaměřit na rozvoj a regulaci umělé inteligence, ale i na prosazování zelenější ekonomiky. Ta je podle něj příležitostí i pro české firmy. Evropskou unii kritizuje především za slabou zahraniční politiku, která pramení ze zásady jednomyslného hlasování v Radě.
Evropský parlament ve středu definitivně schválil směrnici obsahující tzv. Kodex pro elektronické komunikace. Ambiciózní reforma telekomunikací se tak po několika letech blíží k cíli.
V Praze proběhla první akce v rámci projektu Digital New Deal. Na ní byl představen a diskutován research…
Drobní zaměstnavatelé a živnostníci se často mylně domnívají, že se jich GDPR netýká. Opak je však pravdou. Oproti současné právní úpravě se ale v jejich případě příliš věcí nezmění. Pokud tedy malé a střední podniky dosavadní pravidla dodržovaly, nebudou mít s přechodem na GDPR problém.
Komise dnes otevřela registrace pro příjem žádostí o financování bezplatného bezdrátového internetu na veřejných místech. První vlna je připravena pouze pro tisíc šťastlivců. Na koho se nedostane, bude mít šanci ještě v průběhu dvou let.
Facebook, Twitter a Google+ zpřísňují pravidla. Podle Jourové ale některé z nich stále nezajišťují dostatečnou ochranu svých uživatelů. Nedostatky jsou například v informování spotřebitelů. Přesto Komise některé ze změn vítá. Třeba ty, které umožní Evropanům stěžovat si na internetové firmy doma a nikoliv v USA. Sociální síť Google+ plní evropské předpisy uspokojivě.
Evropské nařízení o ochraně osobních dat je strašákem pro firmy i obce. Panika je ale zbytečná, podnikatelé a veřejná správa by si hlavně měli zjistit, zda a jak se jich nová pravidla týkají. Česko má navíc tendenci chovat se „bruselštěji než Brusel“.
Pro mnoho lidí je nové nařízení pro ochranu osobních údajů (GDPR) velkým strašákem, který přináší množství nových povinností. V následující infografice přinášíme ve zjednodušené formě informace, co si pod novým nařízením vlastně představit a jaké nejdůležitější změny přináší.
Nové nařízení o ochraně osobních údajů se dotkne každého, kdo jakýmkoli způsobem uchovává nebo zpracovává osobní data. Jde tedy o obrovské množství podnikatelů, živnostníků, veřejných institucí nebo organizací. Velká část z nich ale stále neví, jak k novým pravidlům přistoupit. Co jsou tedy ty základní kroky, které by měl co nejdříve učinit každý, koho se GDPR týká?
Evropská komise chce výrazně posílit vysokorychlostní připojení k internetu. A podobný názor mají i europoslanci, kteří v úterý schválili iniciativu s názvem WiFi4EU. Ta má během několika let zajistit bezplatný a rychlý internet na všech veřejných místech včetně parků, náměstí, muzeí či knihoven.
