Panevropské hnutí Volt sbírá menší úspěchy napříč Evropskou unií, svoji stopu teď chce zanechat i v České republice. EURACTIV.cz přináší rozhovor s předsedou strany Volt Česko Adamem Hankou, podle kterého je u nás po celoevropské politice poptávka.
Média v Evropě jsou jedna z nejsvobodnějších na světě. Přesto se často potýkají s problémy, obzvlášť v některých členských zemích. Jak tamní svobodná média jakožto jeden z pilířů demokracie chránit?
Evropský parlament schválil návrh reformy evropských voleb. Ta by nově měla zavést nadnárodní kandidátky evropských stran, povinné kvóty pro muže a ženy a také by měla dát možnost občanům ovlivnit volbu šéfa EK.
Evropská obchodní politika čelí v posledních letech řadě překážek včetně pandemie a ekonomického nacionalismu. Objevují se i hlasy, že za malým pokrokem stojí přísné „neobchodní“ podmínky, které EU po svých partnerech vyžaduje.
Členským státům EU může být relativně jedno, kdo evropské zákony navrhuje. Kdyby to byl vedle Evropské komise i Evropský parlament, těžilo by z toho i Česko, říká bývalý europoslanec za KDU-ČSL a odborník na evropské právo Pavel Svoboda.
Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.
Stav právního státu v České republice je vlastně dobrý, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Jiří Přibáň. Zároveň však dodává, že problém nastává vždy, když po volbách získá moc strana, která je buď zkorumpovaná, nebo populistická.
V září ve Štrasburku odstartovaly občanské diskuse o budoucnosti Evropské unie. Jak probíhaly? A co vnímají Evropané jako prioritní témata?
Pokud návštěva Josepa Borrella v Moskvě nemá přijít vniveč, musí sloužit jinému účelu než pouhé normalizaci vztahů s ruským režimem a návratu k obvyklému stavu věci, jak by si Rusko přálo, píše v komentáři Pavel Havlíček z AMO.
Jak si EU v uplynulém roce vedla v zahraniční, bezpečnostní nebo obranné politice? Co (ne)dokázala udělat pro ochranu lidských práv ve světě? Evropský parlament o tom má jasno.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová byla nedávným útokem na Kapitol ve Washingtonu šokována. Rakouskému deníku Der Standard řekla, že něco podobného se může stát i v Evropě.
Po roce 2020 nemůže nikdo pochybovat o tom, že digitální agenda patří mezi největší priority EU. Na stole letos přistála celá řada klíčových návrhů.
Úvahy o rozdělení na východ a západ pouze odvádějí pozornost od toho, co je skutečným problémem EU – tedy že to, jak vlády některých členských zemí pojímají demokracii a právní stát, není v pořádku, píše Pavlína Janebová z AMO.
Z českého pohledu je Akční plán pro demokracii příležitostí, jak posunout domácí debatu o dezinformacích a zacelit další díry v naší odolnosti, a to jak vůči vnějším vlivům, tak domácím dezinformátorům a politickým manipulátorům, píše Pavel Havlíček z AMO.
Zatímco se celý svět pokouší řešit následky pandemie covid-19, v plánech obnovy chybí jeden klíčový prvek. Je to podpora demokracie a obnova občanských práv a základních svobod, píše Pavel Havlíček z AMO.
Většina europoslanců se dnes shodla na tom, že maďarský premiér Orbán zneužívá nouzový stav k omezování demokracie a svobody projevu v zemi. Neohraničené posílení pravomocí podle nich porušuje hodnoty EU a unijní orgány by měly co nejrychleji zjednat nápravu.
Skupina signatářů Charty 77 vyzvala vládu, aby se výslovně přihlásila k demokratickým a k právním hodnotám v souvislosti s krizí kolem epidemie koronaviru. Krizové stavy nesou vždy riziko nárůstu autoritářských tendencí, přestože česká krizová opatření ústavní limity nepřekračují, uvádějí chartisté.
Není nouzový stav jako nouzový stav. Mnohé evropské země se kvůli koronaviru uchýlily k jeho vyhlášení, ten maďarský se ale vymyká. Tamním parlamentem v pondělí prošel kontroverzní zákon, který Orbánovi podle kritiků umožňuje neomezené vládnutí.
