Posledních 30 let je důkazem, že hospodářský růst a tranzice na nízkouhlíkovou ekonomiku nejsou neslučitelné koncepty, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Ota Melcher.
Přechod k bezemisnímu hospodářství v Česku vyžaduje bilionové investice a intenzivní spolupráci veřejného i soukromého sektoru, zaznělo na debatě o financování dekarbonizace.
Teplárenství čelí strukturálnímu dluhu způsobenému desetiletími závislosti na uhlí a zemním plynu. Právě moderní teplárenství je páteří zásobování teplem například ve Švédsku nebo Dánsku.
Vzduchotechnika dnes tvoří přibližně 40 procent spotřeby elektrické energie kancelářských budov, přesto je její stav často přehlížen i navzdory tlakům na úspory energií. Situace je přitom katastrofická, říká obchodní ředitel společnosti Alkion service Dalimil Petrilák.
Úředníci dokáží připravit kvalitní strategie a plány, ale chybí politická odvaha a rozhodnost k jejich prosazení. „Dokumenty často zůstávají v šuplíku kvůli strachu z kritiky,“ říká v rozhovoru analytička Kristina Zindulková.
Pokud jde o renovace budov, Česko a celou Evropu čeká malá revoluce. Její úspěch stojí a leží na dostatku kvalitních dat. Posbírat je není jednoduché, Češi ale mají plán, jak na to.
Výsledky eurovoleb zamíchaly kartami ve hře o evropskou klimatickou politiku. Značku Green Dealu upozaďuje i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Z cílů pro snižování emisí sice neupustila, v centru pozornosti je ovšem stále více průmysl a konkurenceschopnost.
Jak si Česko vede v dekarbonizaci své ekonomiky? Jak se mění české teplárenství a stavebnictví? A jak se daří dekarbonizaci financovat? Server EURACTIV.cz přináší odpovědi, které zazněly 28. listopadu 2024 na konferenci Dekarbonizace české ekonomiky 2024.
