Evropský úřad veřejného žalobce (EPPO) loni otevřel 43 nových případů, které se týkají České republiky. Odhadovaná škoda způsobená pachateli těchto činů činí 92,6 milionu eur (2,32 miliardy korun).
Když jde o daně, jakékoliv společné kroky na evropské úrovni jdou velmi pomalu, protože tato oblast zůstává téměř plně v kompetenci států. Například u DPH je ale v zájmu všech, aby se snížil počet podvodů, které často mají přeshraniční rozměr.
Úřady by měly více spolupracovat ve výměně informací o trestních činech a poskytovat nám je dříve, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz nový náměstek Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) Petr Klement.
Pandemie vytvořila řadu nových příležitostí pro organizovaný zločin a podvodníky. Zneužívání veřejných zakázek a dotací, podvody se zdravotnickým materiálem či daňové úniky ohrožují nejen rozpočty členských zemí, ale také samotné financování EU.
V Evropské unii se vedle dlouhodobého zneužívání fondů či obcházení cel a daní stále více rozmáhají zločiny spojené s bojem proti změnám klimatu a ochranou přírody. Ve své každoroční zprávě to dnes uvedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
Účinnější boj proti praní špinavých peněz či finančním podvodům má Evropské unii zajistit nové středisko, které dnes zprovoznila evropská policejní agentura Europol.
Už dva roky na stole leží legislativa, která má zvýšit transparentnost placení daní u velkých nadnárodních firem. Evropský parlament ji od začátku podporuje. Členské státy se jí ale odmítají zabývat.
V roce 2020 začne fungovat úřad, který si posvítí na dotační a daňové podvody ve výši desítek miliard eur. Jeho pravomoci ale nedosáhnou na největšího příjemce dotací, tedy Polsko. A mimo zůstává i Maďarsko. Žádný jiný region není v této otázce tak rozdělený, jako Visegrád.
Horkou favoritkou na post historicky prvního evropského veřejného žalobce je kandidátka z Rumunska. Paradoxem však je, že proti ní brojí její vlastní vláda.
Evropská unie vybírá kandidáty na post evropského veřejného žalobce. Jeho úkolem bude bojovat proti podvodům v řádu desítek miliard eur.
Nizozemsko se stává 21 členskou zemí EU, která se bude podílet na práci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Hlavním cílem žalobce bude bojovat proti podvodům a zneužívání fondů EU.
Kvůli podvodům na DPH každoročně členské země EU ztratí v přepočtu skoro 1,3 bilionu korun. Ministři financí se shodli na nových pravidlech, která jim podvodnou činnost pomohou řešit rychleji a účinněji.
Unie je světovým lídrem v daňové transparentnosti. To potvrzují dnes podpořená opatření, která mají včas zabránit daňovým únikům.
Osm států, které ministři financí loni zařadili na černou listinu daňových rájů, se chce polepšit a s EU více spolupracovat. Po dnešním souhlasu členských zemí EU se proto přesunuly z černého seznamu na seznam šedý.
Evropský parlament chce daňovým únikům a praní špinavých peněz zabránit zavedením povinných veřejných registrů reálných vlastníků firem.
Země EU se konečně dohodly na černém seznamu daňových rájů. Obsahuje pouze 17 zemí, doplňuje ho však takzvaný šedý seznam, který už je početně bohatší. Nalezneme na něm dokonce i Švýcarsko, Lichtenštejnsko nebo Jižní Koreu, významného obchodního partnera EU.
Evropská unie chce bojovat s daňovými úniky, které se odehrávají ve vzdálených přímořských zemích, jako jsou Bermudy či Bahamy. Do daňových afér jsou však zapleteny i samotné evropské země včetně Nizozemska či Lucemburska.
Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
