Česká vláda nesmí zaspat a měla by se na případný brexit, tedy odchod Velké Británie z EU, připravit. Podle českého europoslance Jana Zahradila (ODS) je to příležitost, jak si říct například o výjimku ze společné měny euro nebo azylové a migrační politiky EU. „Pokud by se k tomu přidaly i další země visegrádské čtyřky, tak by se šance na úspěch zvedly,“ uvedl v rozhovoru pro EurActiv.
V hodnocení digitalizace veřejných služeb Česko patří mezi státy EU k posledním. Výdobytky českého e-Governmentu, jako je Czech POINT či datové schránky, v dnešní době nestačí a potřebují další rozvoj. K tomu jsou však zapotřebí experti, kteří by vládě radili, jak na to. Co všechno českému e-Governmentu chybí a jak zajistit, aby se Česko posunulo v evropském srovnání nahoru?
Ekonomické otázky, konsolidace současného stavu i hledání si místa na slunci. To jsou mimo jiné výzvy, které čekají Evropský parlament v příštích pěti letech. Ptali jsme se současných českých europoslanců.
Krize eurozóny, přijetí Lisabonské smlouvy či dominance Německa. To jsou jen některé události, které v posledních letech výrazně ovlivnily směřování evropského projektu. Před deseti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Jak se EU od té doby změnila?
V noci z 30. dubna na 1. května si Česká republika připomene 10 let od vstupu do Evropské unie. Ptali jsme se proto lidí z politické, ekonomické i neziskové sféry, co nám podle nich členství v EU přineslo. Anketou začíná speciál EurActivu k 10letému výročí vstupu.
Koho budeme v eurovolbách volit? Proč by neměly být české zájmy pro europoslance zvolené v Česku na prvním místě? Kdy budeme znát první výsledky evropských voleb? Proč nemůžou Češi volit ze zahraničí? Zjistěte, co byste o evropských volbách rozhodně měli vědět.
Česká republika by měla do dvou týdnů začít čerpat peníze z Fondu solidarity EU. Necelých 16 milionů eur (zhruba 412 milionů korun) bude sloužit na likvidaci škod způsobených červnovými povodněmi. Svým podpisem to včera stvrdil ministr financí Andrej Babiš.
Od roku 2015 začne platit nová reforma společné zemědělské politiky. EU by měla více podporovat mladé a drobné farmáře a také zemědělce, kteří dodržují ekologické standarty. Česka se dotkne především snižování a zastropování přímých plateb, tedy peněz, které dostávají zemědělci na základě velikosti jejich farmy. Určování maximální částky by však nakonec mělo být dobrovolné.
Poslanci Výboru pro evropské záležitosti (VEZ) byli v minulosti kritizováni za nedostatečnou aktivitu a špatnou kontrolu vládní politiky. To by se podle poslanců, kteří v něm nyní zasedají, mělo v tomto období změnit. Nasvědčuje tomu prý i personální složení výboru, ve kterém najdeme například nového předsedu ODS Petra Fialu či kandidáta na ministra obrany Martina Stropnického (ANO).
Více než půl roku stojí v čele České republiky kabinet Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru poslanců. Na otázku, zda nepolitický charakter kabinetu ovlivnil jeho vyjednávací pozici v EU, se názory liší. Sám Rusnok tvrdí, že nikoliv, protože se vnitropolitickou situací v unijních orgánech nikdo nezabývá. O jak běžnou situaci se tedy jedná?
Že euro ČR přijmout musí, je jasné již od jejího vstupu do Evropské unie. Otázka tedy nezní „zda?“, ale „kdy?“ ČR ale stále hledá odpověď na první otázku. Nejen nad tím se v této analýze zamýšlí David Klimeš z Respektu.
Podle nového průzkumu Ernst a Young je Česká republika pro investory sedmou nejatraktivnější zemí na světě. Průzkum dále uvádí, že do Evropy směřují především investice do automobilového průmyslu a špičkových technologií. Tomu odpovídá i struktura nejnovějších investic, které přicházejí do ČR.
Dosavadní zkušenost našeho ročního členství v EU je mírně pozitivní a střízlivě nadějná. Začneme-li skutečně skromně, musíme konstatovat, že za celý rok nenastal v ekonomice žádný podstatný negativní šok, který by mohl být přímo či odvozeně vztažen ke vstupu do EU. To je relativně dobrá zpráva, zejména pak ve světle řady katastrofických scénářů, črtaných v období krátce před vstupem.
Česká občanská společnost je po 15 letech rozvoje aktivní, ambiciózní a různorodá, ale stále čelí problémům. Může se pochlubit mnoha silnými stránkami – silnou základnou občanů, úspěšným působením neziskových organizací v oblasti ochrany přírody, celkově pozitivním vztahem s veřejnou správou a každodenní praxí mnoha neziskových organizací. Jako klíčové problémy analýza identifikovala témata veřejné vykazatelnosti a interního řízení organizací. Přináší mnoho nových poznatků, které mohou zpochybnit tradiční názory na občanskou společnost v ČR.
