Svět se mění a komplikuje, obchodní vazby kolabují, české ekonomice se ale daří nadprůměrně dobře. HDP roste, domácnosti utrácejí, oživení se očekává také v průmyslu. Co přinese rok 2026 a jakou roli může sehrát nová vláda?
Evropská komise připravuje zásadní krok k prohloubení jednotného trhu, vytvoření tzv. Unie úspor a investic. Cílem je lépe propojit finanční trhy členských zemí a nasměrovat úspory obyvatel do produktivnějších investic napříč Evropou.
Ministerstvo financí (MF) a Česká národní banka (ČNB) doporučují, aby vláda zatím neurčovala termín pro přijetí společné evropské měny ani pro vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je předstupněm eurozóny. Společný materiál obou institucí projedná kabinet ve středu.
Ministerstva se přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí společné evropské měny. Dnes to uvedly Hospodářské noviny (HN) na základě informací o připravované zprávě o ekonomické sladěnosti Česka s eurozónou.
Evropská centrální banka chce díky digitálnímu euru získat větší kontrolu nad finančním sektorem, kde v digitálních platbách dominují soukromé banky a společnosti Visa a Mastercard. Těžit by z toho měli hlavně uživatelé, vše je ale zatím pouze v „pilotní fázi“.
Na přijetí eura neexistuje v nové vládě shoda, téma proto zůstává u ledu. Společná měna by ČR mohla pomoct dostat se na vyšší úroveň, země si ale napřed musí splnit řadu domácích úkolů. To samé musí udělat eurozóna, pokud chce přežít.
Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i ČBA.
Ministerstvo financí nedoporučuje v aktualizované verzi studie, kterou v pondělí projedná vláda, vstupovat do bankovní unie. Nové vyhodnocení má přijít v horizontu tří let.
Evropská bankovní federace (EBF) vyzvala banky napříč Unií, aby nevyplácely dividendy a neprováděly ani odkupy vlastních akcií. České banky, pojišťovny a penzijní společnosti už s tím počítají.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
České banky jsou znepokojené chystanými evropskými pravidly, která mají zajistit, že se na záchraně bank do budoucna nebudou podílet daňoví poplatníci, ale jejich akcionáři a věřitelé. Zatímco evropským bankám, které během finanční krize musel zachraňovat stát, může nová regulace pomoci, český bankovní sektor při nevhodném nastavení spíše destabilizuje. Možné dopady chystaných změn vysvětluje v rozhovoru s EurActivem Monika Laušmanová, předsedkyně komise pro bankovní regulaci České bankovní asociace.
Pravidla, která mají umožnit účast věřitelů na záchraně krachujících bank, znervózňují české bankéře. Česká bankovní asociace varuje, že pokud národní regulátoři nebudou moci ve svých požadavcích zohlednit specifika národních trhů a skutečná rizika, může tím dojít k destabilizaci některých bankovních sektorů a zvýšení systémového rizika na úrovni EU.
Pokud má odchod Řecka z eurozóny podobná rizika jako jeho setrvání v ní, pak podle guvernéra České národní banky platí rčení, podle kterého je hrůzné řešení lepší, než hrůza bez konce. EurActiv s Miroslavem Singerem krátce před nedělní schůzkou u prezidenta Miloše Zemana v Lánech hovořil o smysluplnosti vládního záměru zahájit debatu o přijetí eura i o současné politice ČNB a Evropské centrální banky.
