EU se rozhodla zaměřit svou pozornost na textilní průmysl, který je čtvrtým největším znečišťovatelem životního prostředí a třetím největším spotřebitelem vody. Opatření jsou určitě potřebná, ale musíme je ustát, zaznívá ze strany textilního průmyslu. Pokud by se je povedlo zavést správně, mohlo by to pro české výrobce znamenat novou příležitost.
Europoslanci schválili nová pravidla ekodesignu. Ta by měla vést výrobce k tomu, aby jimi nabízené produkty byly opravitelnější, energeticky účinnější i šetrnější k životnímu prostředí. Nová regulace vnitřního trhu by se tak měla stát prvním větším krokem EU k cirkulární ekonomice.
Evropská unie postupně ladí svou odpověď na americký protiinflační zákon IRA a kroky dalších světových gigantů, které ohrožují evropský zelený průmysl. Komise se teď zaměřila konkrétně na zjednodušení regulace a zajištění dostatku kritických surovin.
Aktuálně se v Česku zhruba polovina obalů ze žlutých kontejnerů materiálově recykluje, třetina se využije k výrobě energie a jedna šestina jinak nevyužitelného se skládkuje, připomíná v komentáři obalová společnost EKO-KOM.
Snaha dosáhnout klimatické neutrality si vyžádá nejen ozelenění průmyslu, energetiky nebo dopravy, ale také produktů. Do konce roku má Evropská komise představit ekologické požadavky pro mobily a tablety.
Česko raději platí evropské pokuty, než aby donutilo výrobce plastových obalů k vyšším poplatkům, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Patrik Luxemburk. Jeho firma Stabilplastik vyrábí ekologické přepravní palety z plastového odpadu.
Čím méně odpadu, tím lépe. Stát však motivuje k předcházení vzniku odpadů jen na papíře, kritizují obce. Jedná se přitom o základ cirkulární ekonomiky, ke které se ČR společně s Evropskou unií snaží směřovat.
Recyklace může planetě ulevit od přebytečných odpadů a zároveň pomáhá šetřit primární suroviny. Na recyklaci však musí myslet již samotní výrobci produktů. Mají k tomu dostatečnou motivaci?
Jak funguje cirkulární ekonomika? Daří se v Česku zavádět její principy? Co by se podle odborníků mělo do budoucna zlepšit a v čem naopak Česko vyniká?
Nový akční plán EU pro oběhové hospodářství spatřil světlo světa před rokem a půl. Jeho konkrétnější dopady jsou zatím patrné na mezinárodní úrovni, v oblasti baterií či v boji s elektroodpadem. V očekávání jsou pravidla pro ekodesign.
Přechod od lineární k cirkulární ekonomice nebude jednoduchý ani levný. Vyžaduje totiž investice do nových technologií a změny v chování celé společnosti. České republice s tím může pomoci národní plán obnovy financovaný z pokoronavirového fondu EU.
Farmy na přažských střechách, hromadná doprava poháněná biometanem z gastroodpadu nebo využívání tepla z odpadních vod pro vytápění a chlazení. To je jen zlomek opatření, jakými chce hlavní město Praha roztočit svou cirkulární ekonomiku.
Zákazníci v zemích Evropské unie by měli dostat právo na opravu zakoupených výrobků v rámci jasně definované doby jejich životnosti, shodli se během končícího plenárního zasedání poslanci Evropského parlamentu.
Pandemie COVID-19 dolehla v mnoha směrech i na sektor odpadového hospodářství. To je mj. důležitým článkem k udržení chodu státu zejména z pohledu udržení hygieny a ochrany obyvatelstva. Řetězec pandemie bude mít pochopitelně dopady i na zpracovatele druhotných surovin.
Spotřeba potravin a jejich plýtvání roste stejně jako objem odpadu. EU už několik let usiluje o omezení tohoto trendu. Nástrojem pro to je oběhové hospodářství založené na recyklaci, předcházení vzniku odpadů a opětovném využívání výrobků.
Program Horizont 2020 (H2020) – největší evropský program na podporu výzkumu, vývoje a inovací – se blíží ke svému závěru a v této chvíli je k předkládání projektů otevřena většina posledních výzev ve všech tematických oblastech.
Jak se ČR přesouvá od odpadové hierarchie a lineární ekonomiky směrem k oběhovému hospodářství?
Lineární ekonomický model vytváří hory odpadu. Zahrnuje těžbu a zpracování primárních surovin, které, jakmile jsou použity, jsou následně vyhozeny.
