Situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie byly zásadními tématy druhého dne jednání lídrů v Bruselu. Pátek patřil Eurosummitu, na kterém se běžně schází jen představitelé zemí eurozóny. Tentokrát ale k jednacímu stolu usedla celá sedmadvacítka.
Chorvatský parlament dnes schválil přijetí eura. V zemi by se jím mělo platit od začátku příštího roku. Krok ještě musí potvrdit Evropská komise a Rada EU.
Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Evropská centrální banka (ECB) na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého nouzového pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu Kč).
Třetí jednací den summitu Evropské unie skončil po téměř 20 hodinách rozhovorů dnes krátce před šestou hodinou ranní bez dohody. Prezidenti a premiéři se sejdou opět v 16 hodin. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.
Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci covid-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Ekonomika eurozóny by v letošním roce mohla kvůli negativním dopadům koronaviru klesnout o 5,5 procenta. Vyplývá to z výsledků průzkumu Evropské centrální banky (ECB) mezi profesionálními prognostiky.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová požádala ministry financí eurozóny, aby zvážili jednorázovou emisi společných dluhopisů, takzvaných koronabondů.
Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) finanční aktiva za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce Rady guvernérů.
Evropská centrální banka (ECB) reaguje na obavy, že nebude už dále schopná podpořit ekonomiku eurozóny, zasaženou problémy v souvislosti s šířením koronaviru. Banka uvedla, že je připravena svá opatření upravit či rozšířit.
Zpomalení německé ekonomiky a globální nejistota vzbuzují obavy o budoucí ekonomický vývoj v evropských zemích. Zdá se ale, že to není tak černé, jak někteří analytici a instituce předpokládají. Otázkou spíše je, jestli k recesi nepřispěje právě příliš opatrný přístup.
Příliš nízká inflace a zpomalení růstu ekonomiky budou hlavními úkoly k řešení pro Francouzku Christine Lagardeovou, která dnes přebírá vedení Evropské centrální banky.
Evropský parlament na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
Francouzská ekonomka Christine Lagardeová, kterou členské země EU navrhují na post šéfky Evropské centrální banky (ECB) se dnes účastnila slyšení před Evropským parlamentem. Europoslancům sdělila, že hodlá ještě nějakou dobu pokračovat v prorůstových krocích.
Druhé plenární zasedání nově složeného Evropského parlamentu se bude točit především kolem hlasování o jmenování kandidátky Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise. Ve Štrasburku se zároveň předá pomyslná štafeta mezi předsednickými zeměmi.
Kandidátka na post šéfky unijní exekutivy se dnes sešla se současným předsedou Komise Junckerem i předsedou unijních summitů Tuskem. Ten za ni již adoroval také v Evropském parlamentu. Europoslanci jsou však k von der Leyenové rezervovaní kvůli porušení principu spitzenkandidatů.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie navrhli do čela Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, uvedl na twitteru předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Jeho samotného vystřídá končící belgický premiér Charles Michel.
Evropské volby se konají až za rok, průzkumy ale naznačují, že příštím předsedou Evropské komise by se mohl stát Michel Barnier, který je nyní vyjednavačem EU pro brexit.
