Filipa Turka v Evropském parlamentu vystřídá exministr Antonín Staněk
Filipa Turka, který se stal českým poslancem za Motoristy, nahradí podle Státní volební komise v Evropském parlamentu (EP) bývalý ministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu).
Filipa Turka, který se stal českým poslancem za Motoristy, nahradí podle Státní volební komise v Evropském parlamentu (EP) bývalý ministr kultury Antonín Staněk (za Přísahu).
Z českých europoslanců měl v prvním roce od voleb do Evropského parlamentu největší vliv na unijní politiku Luděk Niedermayer (TOP 09). Za ním se umístili nově zvolení Danuše Nerudová a Jan Farský (oba STAN). Vyplývá to z ankety institutu Europeum.
Pro bezpečnost je důležité pevné zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci, řekl dnes český prezident Petr Pavel při setkání s českými europoslanci v Bruselu.
Který výbor je v Evropském parlamentu nejsilnější? Který nejvíc posílil? A v jakých výborech budou pracovat čeští europoslanci? Vše podstatné o novém rozložení výborů v europarlamentu najdete v infografice.
V roce 2019 usedla na pět let do Evropského parlamentu nově složená jednadvacítka českých europoslanců a europoslankyň. Přinášíme stručné shrnutí jejich dosavadní práce a témat, kterým se věnují.
Českou republiku zastupuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. Zatímco deset z nich pokračuje ve svém předchozím mandátu, jedenáct nováčků se v bruselských kancelářích zabydlelo teprve nedávno. EURACTIV.cz zjišťoval, jaké jsou jejich první zkušenosti, čemu se chtějí věnovat a jaké jsou jejich ambice.
Za patnáct let v Unii je Česká republika plnohodnotný člen a měla by se chovat sebevědomě, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz europoslanec Ondřej Kovařík. Česká debata o EU podle něj není dostatečně věcná.
Ve volbách do Evropského parlamentu si Češi vybrali 21 zástupců. Šest z nich kandidovalo za hnutí ANO, čtyři za ODS, tři za Piráty a tři za koalici TOP 09 a STAN. Dva poslanci byli zvoleni za KDU-ČSL a stejný počet pochází z SPD. Zbývající mandát připadá KSČM. Na čem dosud tito lidé pracovali a co chtějí v EP prosazovat?
Bývalý ministr zahraničí i obrany Alexandr Vondra v letošních eurovolbách kandidoval za ODS, a přestože byl až na 15. místě kandidátky, 29 536 preferenčních hlasů mu nakonec zajistilo druhé místo ze čtyř mandátů pro občanské demokraty.
Ivan David v letošních volbách vedl kandidátku Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury a do Evropského parlamentu se nakonec dostal ze druhého místa. Získal 33 055 preferenčních hlasů.
Generálmajor AČR Hynek Blaško v letošních eurovolbách kandidoval za SPD z osmého místa, 47 505 preferenčních hlasů ho ovšem vyneslo až do čela, a tak získal jeden ze dvou mandátů pro hnutí Tomia Okamury.
Českou republiku reprezentuje v Evropském parlamentu 21 poslanců. O co se během svého mandátu zasloužili? Na jaké důležité legislativě pracovali? Následující přehledy obsahují souhrn jejich dosavadní práce.
Tomáš Zdechovský úspěšně kandidoval v roce 2014 za KDU-ČSL, která je v Evropském parlamentu součástí frakce EPP. Je členem výbor pro rozpočtovou kontrolu a výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Europoslanec svůj mandát obhájil i ve volbách v roce 2019.
Jan Zahradil úspěšně kandidoval v roce 2014 za ODS, která se v Evropském parlamentu řadí k frakci ECR. Je předsedou Aliance konzervativců a reformistů v Evropě (ACRE) a v EP je místopředsedou výboru pro mezinárodní obchod. Europoslanec svůj mandát obhájil i ve volbách v roce 2019. Stal se také jedním z kandidátů na předsedu EK.
Evžen Tošenovský úspěšně kandidoval v roce 2014 za ODS, která se v Evropském parlamentu řadí k frakci ECR. Je členem výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE). Svůj mandát v letošních volbách už podruhé obhájil.
Pavel Telička úspěšně kandidoval v roce 2014 z hnutí ANO, které se v Evropském parlamentu řadí k frakci ALDE. Hnutí ale později opustil a založil vlastní politický projekt Hlas. Působil jako místopředseda Evropského parlamentu a člen výboru pro dopravu a cestovní ruch. Mandát se mu v letošních volbách nepodařilo obhájit.
Pavel Svoboda od roku 2014 v Evropském parlamentu reprezentuje KDU-ČSL, která patří do frakce EPP. Působil jako předseda výboru pro právní záležitosti (JURI). Svůj mandát se mu v letošních volbách nepodařilo obhájit.
Jaromír Štětina úspěšně kandidoval v roce 2014 za TOP 09 a Starosty a nezávislé, kteří se v EP řadí k frakci EPP. Je místopředsedou podvýboru pro bezpečnost a obranu a členem výboru pro zahraniční věci. Mandát (nyní za ESO) neobhájil.