Evropské nařízení nově definuje dumping i na základě sociálních a ekologických kritérií. Jedná se o významnou reformu evropských nástrojů na ochranu proti příliš levným dovozům ze třetích zemí.
Na konci května zřejmě definitivně skončí Unii dočasná výjimka z cel na dovoz oceli a hliníku do USA, myslí si komisařka Malmströmová. EU je proto připravena zahájit jednání o vzájemné liberalizaci v několika oblastech.
Poslední kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa budou dominovat debatě na středeční neformální večeři šéfů států a vlád 28 zemí Evropské unie v Sofii.
Výjimka z amerických cel na ocel a hliník platí pro EU do konce května. Jestli pak budou zavedena, Unie uvalí cla na americké zboží od kosmetiky po motocykly, uvedla Evropská komise.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy pokračují na různých úrovních jednání o trvalé výjimce z cel na dovoz oceli a hliníku. Jestli EU výjimku nedostane, má připravena protiopatření.
Prezident Donald Trump rozhodl o prozatímním odkladu uvalení cel pro dovoz oceli a hliníku na EU a některé další země. Výjimka platí do 1. května.
S americkým ministrem obchodu Rossem bude příští týden jednat eurokomisařka pro obchod Malmströmová. Prezident Trump tvrdí, že EU Spojené státy ekonomicky zneužívá. Chce také, aby Evropané posilovali své vojenské kapacity.
Sobotní jednání mezi eurokomisařkou Malmströmovou a americkým obchodním zmocněncem Lighthizerem byla sice „upřímná“, ale Brusel stále nemá jasno v tom, jak budou Spojené státy udělovat výjimky od nových cel na dovoz oceli a hliníku.
Evropští oceláři varují před ztrátou pracovních míst kvůli americkým clům na dovoz oceli. EU se chce s Washingtonem dohodnout na výjimce. V případě nutnosti prý ale americký krok napadne u Světové obchodní organizace. Odcházející Británie chce v této věci s EU spolupracovat.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na zvýšení cel pro dovoz oceli a hliníku může vyvolat obchodní válku, ze které USA nevyjdou jako vítěz, varují obchodní partneři a mezinárodní instituce. Zbude podle nich spíše mnoho poražených.
Lídři zemí jihoamerického bloku Mercosur se shodli, že chtějí výrazně posílit svou účast na mezinárodním obchodě. Prvním krokem má být rychlé vyjednání obchodní dohody s EU. Podle odborníků jsou však tyto plány příliš ambiciózní.
Jižní Amerika je rostoucí a perspektivní region, který se pomalu začíná vydávat cestou evropské integrace. Mnoho tamních států si s Bruselem již vyjednalo bezvízovou povinnost. Podobným směrem jdou i Bolivijci, kteří v rámci EU míří především do Španělska.
Od summitu Evropské rady přes hlášky Miloše Zemana až po rezignaci francouzských ministrů. To vše nabízí dnešní cesta Napříč Evropou včetně zastávky u španělských socialistů.
Evropská komise chce i nadále pokračovat v liberalizaci mezinárodního obchodu. Po Kanadě se chce zaměřit i na další státy amerického kontinentu. Nejde však o USA, ale o Mexiko a státy jihoamerického sdružení MERCOSUR.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
Komplexní hospodářská a obchodní dohoda s Kanadou (CETA), Transatlantické obchodní a investiční partnerství s USA (TTIP) a modernizace nástrojů na ochranu obchodu společně s případným udělením statusu tržní ekonomiky Číně, takové byly hlavní body neformálního zasedání Rady EU pro zahraniční věci ve formátu ministrů pro obchod v Bratislavě 23. září. Českou republiku reprezentoval ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Unie minulý týden přemýšlela, kam se vydá, aby svým občanům přinášela bezpečí a jistotu. Rusko svou jistotu má – parlamentní volby s přehledem vyhrálo Jednotné Rusko. Co dalšího se dělo v EU a jejím okolí?
