Evropská unie čelí rostoucímu riziku kybernetických hrozeb. Nejvíce postiženy jsou Polsko, pobaltské a severské země, terčem útoků se ale stává celá Evropa. V reakci na tuto hrozbu Evropská komise představila dva nové nástroje: Akt o kybernetické solidaritě a Akt o kybernetické odolnosti. Zlepšit svou odolnost budou ale muset i evropské firmy.
Čeští podnikatelé se budou muset více starat o to, s kým obchodují. Uloží jim to nová evropská legislativa, jejímž cílem je zajistit udržitelnost podnikání napříč celými „hodnotovými řetězci“.
Globální průmyslová aréna se posouvá od spolupráce k protekcionismu. Evropa musí zareagovat, ale nesmí se u toho střelit do vlastní nohy. Obětí by se mohl stát i český průmysl.
Podniky jsou vyčerpané pandemií i válkou na Ukrajině. Další výzvou, která před nimi stojí, je zelená transformace. „Musíme hledat možnosti, které budou ekonomicky smysluplné,“ řekl při příležitosti nedávné na debaty CEBRE viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.
Nová evropská legislativa má skoncovat mimo jiné s jednorázovými obaly na potraviny. Experti i politici však upozorňují, že jakékoliv rozhodnutí musí mít Evropa dobře spočítané.
Cena zemního plynu se vyšplhala na svá historická maxima. Jen za poslední rok vzrostla jeho cena 4,5x. Toto skokové navýšení řeší plán Evropské komise REPowerEU. Jedním z jeho základních pilířů je mimo jiné i rychlejší zavádění čisté energie.
Velká města budou mít podle nové evropské legislativy povinnost připravit plány pro hladkou a ekologickou dopravu. Vypořádat se v nich musí nejen s vysokým počtem aut ve městech, chybějící dobíjecí infrastrukturou pro elektromobily, ale také se sdílenými koloběžkami a skútry.
Auta, elektrárny nebo průmyslové podniky se musí zbavovat emisí, aby vyhověly evropským ambicím v oblasti ochrany klimatu. To stejné platí i pro budovy. Nová směrnice o energetické náročnosti budov má podpořit dekarbonizaci sektoru a zdůrazňuje rok 2027 jako limitní pro veřejné financování instalací fosilních kotlů. Přinese „renovační vlna“, jak se evropské strategii v oblasti budov říká, stimulus pro místní stavebnictví? Co bude největší výzvou pro Česko?
Evropská komise představila dlouho očekávaný „plynový balíček“, který by měl nasměrovat plynárenství na udržitelnější linku. Jak tento balíček ovlivní spotřebitele a podniky v Evropské unii a v Česku?
Do Česka přišlo prvních 23 miliard korun ze speciálního nového fondu České firmy díky němu mohou rychleji a snadněji inovovat a posilovat svou konkurenceschopnost. Prostředků na transformaci by měly využít, je totiž nereálné, že by EU své ambiciózní klimatické plány ještě „odpískala“.
Jaká je budoucnost výroby elektřiny v Česku? A kdo energetickou transformaci zaplatí? Bude drahá a bolestivá, zní od českých expertů.
Jak by měl vypadat evropský průmysl budoucnosti? To načrtla Komise loni v březnu v průmyslové strategii a dotáhla letos v květnu v její postcovidové aktualizaci. Hlavní zpráva? Průmysl má být zelený, digitální a odolnější vůči krizím. Jak na změny nahlíží ČR?
Do konce dubna má Česko čas na to předložit Evropské komisi dostatečně přesvědčivý plán, jak chce využít peníze z nového fondu obnovy. Zatím to však stále vypadá, že s dosavadní podobou dokumentu není spokojený téměř nikdo.
Nový Akční plán pro demokracii z dílny Evropské komise odpovídá na otázku, jak by se měla Evropská unie vypořádat s výzvami, kterým v současnosti demokracie čelí. Ty jsou v dnešním digitalizovaném světě úzce spjaty s děním v online prostoru. Jak lze bránit demokracii v digitální éře?
Auta poháněná čistým vodíkem již nejsou hudbou vzdálené budoucnosti. Vodík se vzhledem ke klimatickým cílům Evropské unie stává černým koněm evropské energetiky. Vsadit na něj chce i Česká republika.
Vládě Andreje Babiše se nelíbí návrh plánu ekonomické obnovy Evropy, své výtky k jeho částem má i domácí průmysl. Od českého zástupce v Komisi zároveň zní, že Češi se příliš upínají na jednu část záchranného plánu, příležitostí je však více.
V EU se rozjíždí nová debata o tom, jak bude vypadat plán obnovy evropských ekonomik a potažmo nový dlouhodobý rozpočet EU. V zájmu Česka je podle zástupců podnikatelů i zaměstnanců například to, aby se ulevilo z tlaku na zelenou transformaci.
Evropský průmysl by se měl podle Komise v budoucnu stát lídrem na cestě ke klimatické neutralitě a digitální ekonomice. Nová průmyslová strategie cílí na posílení evropské konkurenceschopnosti a do centra pozornosti se dostávají i malé a střední podniky.
