Předseda vlády Andrej Babiš se v dopise politikům Evropské unie před summitem o konkurenceschopnosti vyslovil pro pragmatický přístup k zelené transformaci. Mimo jiné v něm kritizuje vývoj cen emisních povolenek ETS 1 a žádá odklad zahájení systému ETS 2.
Cílem je posílit cenové brzdy ETS2 tak, aby systém neznamenal cenové šoky pro domácnosti a zároveň dostatečně financoval přechod na úspornější technologie, uvedla europoslankyně Nerudová v tiskovém prohlášení.
Kvalita budov se někdy posuzuje pouze podle energetické náročnosti, ale stejně zásadní je i stav jejich vnitřního prostředí – ten ovlivňuje zdraví, výkonnost i každodenní pohodu uživatelů. Proč se při kvalita vnitřního prostředí budov stále podcěňuje?
Vysoké teploty v budovách či nedostatek čerstvého vzduchu mohou mít nepříznivé dopady na lidské zdraví. Kvalita vnitřního prostředí v budovách by měla být prioritou v celém cyklu stavby, říká Lenka Prokšová Zuská ze Státního zdravotního ústavu.
Lidé tráví většinu svého času v budovách – ať už školních, pracovních, nebo doma. Uvnitř budov se ale mnohdy necítí komfortně. O tom, jak stav zlepšit, diskutovali odborníci na debatě Centra pasivního domu.
ČR v EU usiluje o odložení emisních povolenek pro sektor dopravy a budov. Podle expertky CDE Zuzany Vondrové by to ale z hlediska dekarbonizace i konkurenceschopnosti nebyl dobrý krok. Proč? A jak má fungovat Sociální klimatický fond?
Česko chce vedle zelených cílů pro autoprůmysl v Evropě vyjednat také změnu plánovaného obchodování s emisními povolenkami, tzv. EU ETS 2. To má od roku 2027 zahrnovat emise CO2 budov nebo silniční dopravy a rozšířit tak dosavadní fungující systém ETS 1.
Vzduchotechnika dnes tvoří přibližně 40 procent spotřeby elektrické energie kancelářských budov, přesto je její stav často přehlížen i navzdory tlakům na úspory energií. Situace je přitom katastrofická, říká obchodní ředitel společnosti Alkion service Dalimil Petrilák.
Pokud jde o renovace budov, Česko a celou Evropu čeká malá revoluce. Její úspěch stojí a leží na dostatku kvalitních dat. Posbírat je není jednoduché, Češi ale mají plán, jak na to.
Na evropské úrovni se stále projednává směrnice o energetické náročnosti budov, která má přimět členské země k masivním renovacím. Klíčem k úspěchu je nejen samotné provedení renovací, ale také komunikace s veřejností.
Europoslanci dnes schválili ukončení vydávání bezplatných emisních povolenek v průmyslu do roku 2034 a zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy od roku 2027. Odhlasovali také zavedení takzvaného uhlíkového cla na hranicích.
Válka na Ukrajině přiměla evropské politiky přehodnotit svůj postoj k úsporám energií. Podle expertů je na čase přijmout konkrétní opatření, jako je povinná výměna oken v budovách či zateplení střech. Takové kroky totiž mohou snížit závislost na dovozu ruských energií i výdaje za topení.
Plán Evropské komise na snižování energetické náročnosti budov, které by do roku 2050 nesměly být vytápěny fosilními palivy, je podle Senátu v Česku časově nerealizovatelný. Senát dnes mimo jiné odmítl navrhovaný zákaz podpory obnovy kotlů na fosilní paliva do roku 2027.
České regiony budou moci čerpat milionové dotace na renovace veřejných budov. Peníze ale nejsou to jediné, co k úspěšné rekonstrukci potřebují. Apelují zejména na nutnost zjednodušení administrativy.
Sektor budov je energeticky náročný, podepisuje se jak na spotřebě energie, tak i na emisích. Investice do renovací mohou zabít hned dvě mouchy jednou ranou – pomohou ČR splnit její evropské závazky a zároveň popoženou českou ekonomiku vpřed.
Systém obchodování s emisními povolenkami tlačí evropský průmysl k razantnímu omezování skleníkových plynů. Evropská komise chystá jeho revizi, představit by ji mohla již v červnu.
Nižší emise skleníkových plynů, nižší spotřeba energie a více pracovních míst. Právě to si Evropská komise slibuje od renovací budov. Své vize představila v dnes zveřejněné „renovační vlně“.
Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.
