5 zpráv uplynulého týdne, které byste neměli přehlédnout
V Nizozemsku, Turecku, Velké Británii a Štrasburku se tento týden událo hned pět věcí, které stojí za povšimnutí. Více se dozvíte v pravidelném souhrnu zpráv.
V Nizozemsku, Turecku, Velké Británii a Štrasburku se tento týden událo hned pět věcí, které stojí za povšimnutí. Více se dozvíte v pravidelném souhrnu zpráv.
Vyjednávání o brexitu se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se však s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení.
V posledních dnech se spekulovalo o tom, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bude podporovat myšlenku tzv. vícerychlostní Evropy. Podle nejnovějších informací to však vypadá, že se mu i nadále nejvíce zamlouvá možnost užší integrace a jednotnější Evropy. Na názoru Komise však v tomto ohledu nesejde. Poslední slovo totiž mají jednotlivé země, které o této otázce již intenzivně jednají.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil pět možných cest, kterými by se Evropská unie mohla v budoucnosti vydat. Lídři zemí V4 ve Varšavě tuto otázku také probírali. Zaměřili se však i na rozdílnou kvalitu potravin. Britská Dolní sněmovna se pak rozhodla vzdorovat premiérce Therese Mayové, čímž pravděpodobně oddálila počátek oficiálních jednání o vystoupení Británie z EU.
Americký viceprezident Mike Pence navštívil Brusel, Ázerbajdžán vydal zatykač na českého europoslance Štětinu a Komise analyzovala stav hospodářství v jednotlivých členských státech. Živo bylo i na domácí politické scéně. Co přesně se dělo tento týden? Přečtěte si náš souhrn.
Podívejme se na graf připojený v textu: ukazuje cenu uhlíku v EU za posledních několik měsíců. Zřejmě si…
Brexit by neměl omezit práva českých občanů žijících ve Velké Británii. Shodují se na tom všechny parlamentní strany včetně opozice. Dalším společným tématem pro české politiky bude reforma EU.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Jedním z hlavních témat uplynulého týdne byla opět migrace. Lídři Evropské unie se dnes setkali na neformálním summitu na Maltě a shodli se na dalších krocích. V posledních dnech ale nešlo jen o migraci. Britský parlament například vyslovil svůj souhlas s odchodem Británie z Unie a na Ukrajině opět vypukly boje.
Německo chce prodlužovat kontroly na svých hranicích. Chce také po zahraničních řidičích, aby na jeho dálnicích platili mýto. Martin Schulz zase chce být německým kancléřem. V uplynulém týdne se ale věci děly i mimo Německo.
Donald Trump začal plnit své předvolební sliby a oficiálně vypověděl dohodu TPP. Situace po jeho inauguraci mírně připomíná období po hlasování o brexitu.
Nová administrativa Donalda Trumpa může definitivně pohřbít transatlantickou obchodní dohodu TTIP. Ta byla těsně před podepsáním, teď je její budoucnost nejasná. Trump dává zároveň najevo, že Spojené státy nebudou za jeho vlády investovat do zajištění evropské obrany tolik jako dřívější američtí prezidenti. Čeští poslanci v Evropském parlamentu berou tyto vzkazy z Washingtonu vážně. Unie by přesto podle nich neměla panikařit a nenechat Trumpa, aby jí určoval priority i politiku.
USA mají nového prezidenta, Evropský parlament nového předsedu. Česko má starý přístup ke klimatické politice. Co dalšího přinesl končící týden?
Politické síly v Evropském parlamentu se přeskupily. V úterý jeho poslanci zvolili za nového předsedu Antonia Tajaniho, italského lidovce a někdejšího mluvčího bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Tajaniho zvolení ale doprovázela úporná vyjednávání a nově uzavírané dohody mezi jednotlivými politickými frakcemi. Kvůli nim se nakonec definitivně rozpadla takzvaná velká koalice lidovců a sociálních demokratů.
Začátek roku 2017 bude zpestřen politickými riziky. Proběhnou německé prezidentské volby a parlamentní volby v Nizozemsku. Největší hrozbu však představuje Británie a její vystoupení z EU, píše v komentáři pro Roklen24 ekonom Christopher Dembik.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v Unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je však pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde dosahuje i dvouciferných hodnot.
Rok 2017 může být pro budoucnost Evropské unie klíčový. Evropské instituce nebudou řešit jen migrační krizi a boj s terorismem. Čelit musí taky řadě vnitřních konfliktů a bojů o moc. Už v polovině ledna volí Evropský parlament nového předsedu a obě hlavní frakce chtějí prosadit svého kandidáta.