Podniky ve Velké Británii mají nedostatek pracovníků ze zemí EU a musí tak zvyšovat nástupní mzdy, píše The Guardian s odkazem na rozsáhlý průzkum. Podle náborové firmy Adecco Group je na vině plánovaný odchod Británie z EU.
Evropské fondy hrají v britském univerzitním výzkumu důležitou roli. Zatím není jasné, jak Spojené království nahradí jejich výpadek po odchodu z Evropské unie.
Pokud by Británie příští rok odešla z EU bez dohody, bude mít z toho radost ruský prezident Putin, myslí si britský ministr zahraničí Hunt. Podle něho také hrozí „změna cítění Britů k Evropě“ po rozvázání britsko-unijních vazeb.
Tento týden opět jednala Unie s Británií o brexitu. Obě strany vyjádřily zájem o budoucí spolupráci v bezpečnostní oblasti. Neshody však panují v otázce cel a dalších poplatků po roce 2020, jasno není ani o irských hranicích.
Za tři měsíce by měla být hotova dohoda o brexitu. Pokud se tak nestane, Británie odejde z EU bez dohody, což by mělo vážné následky pro obě strany. O možnostech i budoucích vztazích se dnes diskutovalo na Radě ministrů EU.
Na sto stránkách dnes vláda premiérky Mayové nastínila, jak si představuje vztahy s EU po brexitu. Předpokládá zachování volného pohybu zboží, pohyb služeb má být „flexibilní“. Kritici se domnívají, že neodráží výsledky referenda z roku 2016.
Odchodem Velké Británie z Unie má Evropská investiční banka přijít o 100 miliard eur. Na britské ostrovy naopak přestane proudit téměř devět miliard eur ročně na infrastrukturní projekty. Náhrada pro obě strany proto bude náročná.
Včerejší jednání mezi britskými a unijními vyjednavači přineslo shodu nad otázkami cel, DPH, Euratomu a osvědčení pro zboží po brexitu. Nejkomplikovanější překážka v případě hranic mezi Irskem a Severním Irskem nadále nepřekonána.
Britové nesetrvají po svém odchodu z EU v jednotném trhu ani v Evropském hospodářském prostoru, jak žádali labouristé či horní sněmovna parlamentu. Jejich požadavky nebyly dolní sněmovnou vyslyšeny.
Přestože země V4 se v EU nadále považují za součást ekonomické, sociální a stále více také politické periferie, mohl by být brexit právě pro ně velkou příležitostí, píše Christian Schweiger.
Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.
K dojednání rozvodové smlouvy mezi Spojeným královstvím a EU zbývá vyřešit například otázku Severního Irska. Na všem by se měly obě strany dohodnout do října, aby se smlouva stihla ratifikovat do března, kdy má Británie vystoupit.
V referendu o brexitu volili obyvatelé Gibraltaru takřka jednohlasně setrvání v EU. Přesto se malé britské zámořské území od Unie odtrhne. Nejisté budoucnosti se obávají jak britští obyvatelé Gibraltaru, tak Španělé, kteří na „Skálu“ dojíždějí za prací.
Čeští podnikatelé, které redakce oslovila, se brexitu příliš neobávají. Výsledná dohoda mezi Británií a EU podle nich zaručí pokračování volného obchodu.
Posílit suverenitu EU v obraně a ekonomice, bojovat proti populistům, zachovat demokracii a konzultovat s občany. Takové přání dnes vyjádřil francouzský prezident Macron ve svém vystoupení na plénu ve Štrasburku.
Brexit bude mít přímý dopad nejen na Brity, ale i na sousední Irsko. „Náš obchod s Británií lze vyčíslit na více než 1,2 miliardy eur týdně,“ říká bývalý irský ministr pro evropské záležitosti. Irové se navíc obávají, že brexit ohrozí křehký mír.
Unijní země zatím z jednání o brexitu dostávají to, co chtěly. Podle diplomatů se ale stále objevují nové nečekané dopady a komplikace. „Rozhodně to není následováníhodná cesta,“ cituje jednoho z nich ČTK.
Evropská unie chce mít s Velkou Británií i po brexitu co nejužší vztah. Britové prý ale nemohou počítat s tím, že si po odchodu zachovají všechny výhody unijního členství nebo že si budou vybírat, co z dosavadních pravidel se jim hodí. Text dohody unijní sedmadvacítky předpovídá komplikace ve vzájemném obchodu.
