S blížícím se datem odchodu Británie z Unie, plánovaného na 29. března 2019, a s zatím neschválenou „rozvodovou dohodou“ se zvyšuje riziko odchodu bez dohody. Britští politici zatím spekulují nad strategií premiérky Mayové.
Méně než tři měsíce zbývají na schválení brexitové dohody. Britský parlament o ní bude hlasovat příští úterý 15. ledna. I druhý pokus však vypadá bledě.
Během uplynulého víkendu došlo k dalšímu posunu v jednáních o brexitu, konkrétně o chráněných zeměpisných označení či budoucí roli Soudního dvora EU. V případě Irska se zase uvažuje nad několika možnostmi, buď prodloužit přechodné období nebo zachovat celní unii.
Jedni chtějí úplnou odluku od EU, druzí zase dohodu à la CETA, třetí alespoň nějakou dohodu. Jasno v tom není jak mezi EU a Spojeným královstvím, tak ani v samotné vládní straně britské premiérky Mayové.
Dohoda o odchodu Británie z EU je zatím v nedohlednu, čas na její ujednání se ale krátí. Pravděpodobnost brexitu bez dohody je podle odborníků 50:50 a je daleko vyšší než před půl rokem. Co by taková varianta znamenala?
Další kolo společných rozhovorů Británie s Unií o brexitu proběhlo na konci srpna. Pokročilo se v oblasti policejní a soudní spolupráce či ochrany dat, zatím nedořešeny zůstávají budoucí irské hranice nebo geografické označení výrobků.
Kolují každou chvíli na sociálních sítích, některé jsou skutečné, jiné ne. Mýty, polopravdy, ale i pravdy o absurdních zákonech z Bruselu. Podívejte se na přehled těch nejzajímavějších.
Čína a Velká Británie uvažují kvůli stále volatilnějším obchodním podmínkám ve světě o volném obchodu mezi oběma zeměmi. Rozhodujícími faktory jsou nejistota kolem brexitu a uvalení dalších amerických cel na čínské produkty.
Nový tváře nahradily odstoupivšího ministra zahraničních věcí, Borise Johnsona a hlavního zmocněnce pro brexit Davida Davise. Lidé přestávají věřit, že je premiérka Theresa Mayová schopna vyjednat adekvátní dohodu o brexitu.
Po rezignaci ministra pro brexit odstupuje i britský ministr zahraničních věcí, Boris Johnson, který se také řadí mezi zastánce tvrdého odchodu z EU. Chce tak vyvinout tlak na kabinet premiérky Theresy Mayové.
USA a Severní Korea podepsaly v Singapuru ujednání o spolupráci. EU, Británie a Francie výsledky schůze oceňují, úplná denuklearizace je ale podle nich ještě daleko. Francie považuje jednání USA za pokrytecké vzhledem k nedávnému vypovězení dohody s Íránem.
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf se včera sešel v Bruselu se zástupci EU. Tématem byla jaderná dohoda, která je kvůli americkému prezidentovi v ohrožení.
Před jednáním unijního summitu EU dnes premiér v demisi Babiš jednal se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem. Odmítl, že by se v Česku vyráběla nervová látka novičok, která v britském Salisbury otrávila někdejšího dvojitého agenta Skripala. Podle Britů jsou za útok odpovědní Rusové.
Ministři zahraničí EU se včera shodli, že Velká Británie má v případu otrávení Sergeje Skripala jejich plnou podporu. Britové za viníka útoku označili Rusko, které se však obviněním vytrvale brání a tvrdí, že země EU „podléhají protiruským reflexům“. Za možnou zemi původu útočné látky označila ruská diplomacie kromě dalších taky Českou republiku.
Britská ministerská předsedkyně i její ministři během příštích týdnů vystoupí s projevy, ve kterých objasní, jak si představují odchod své země z EU.
Britská premiérka Theresa Mayová má jasno. Celní unii jako alternativu ke členství po odchodu své země z Unie odmítá. A není sama.
Po dlouhých měsících vyjednávání o klíčových bodech vystoupení Británie z EU nebylo dosaženo žádného výrazného posunu. Evropský parlament proto odmítá, aby se nyní začalo jednat o přechodných ustanoveních či budoucích vztazích Unie a Spojeného království. Jednání o brexitu také komplikuje nejednotnost lídrů britských konzervativců.
Britskou vládu v úterý překvapila rezignace velvyslance při Evropské unii sira Ivana Rogerse. Nicméně již dnes byl jmenován jeho nástupce, který je britskými představiteli považován za schopného a tvrdého vyjednavače, jenž má bohaté zkušenosti například s Vladimirem Putinem.
