Na vládu míří kritický dokument ministerstva průmyslu. Ukazuje, že energetické úspory jsou v Česku vítané téma k debatám, ale státní správa se o ně v reálu nestará.
Brexit by neměl omezit práva českých občanů žijících ve Velké Británii. Shodují se na tom všechny parlamentní strany včetně opozice. Dalším společným tématem pro české politiky bude reforma EU.
Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
Představitelé zemí EU se dohodli na nové spolupráci s Libyí. Posílením libyjských hranic chtějí docílit nižšího počtu nelegálních migrantů putujících do Evropy. Zároveň budou usilovat o lepší podmínky v tamních uprchlických táborech.
Rozjezd událostí v prvním letošním týdnu byl pomalejší, i tak se ale děly věci. Rezignoval například britský velvyslanec při EU, a nebylo to jen tak. Ve Finsku spustili experiment se základním příjmem. Co se dělo dál?
Server EurActiv vám během roku přináší i řadu zajímavých rozhovorů. Nevedeme je pouze s českými a unijními politiky, ale také s odborníky či s novináři. V následujícím přehledu se můžete seznámit s výběrem pěti nejoblíbenějších rozhovorů, které během roku 2016 redakce EurActivu vedla s předními českými osobnostmi, které se agendou Evropské unie zabývají.
Prezidenti a premiéři zemí EU se minulý týden na summitu zabývali mimo jiné katastrofální humanitární situací v Sýrii. Mezi další zprávy patřilo spuštění evropského navigačního systému Galileo. Co dalšího se dělo? Podívejte se na náš přehled.
Unijní lídři se během včerejšího summitu shodli na budoucí podobě vyjednávání ohledně vystoupení Británie z Evropské unie. Jako zástupce Komise pro jednání byl potvrzen Michel Barnier. Základem však bude politický mandát, který přijme Evropská rada. To bude důležitý bod zejména z hlediska českých zájmů.
Jedním z důležitých témat summitu byla obrana a bezpečnost EU. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky Evropská rada nahlíží pozitivně zejména na snahu o vytvoření společného obranného fondu. Jako slabinu však vidí dosavadní špatné fungování tzv. Battle Groups, tedy bojových jednotek Unie.
Přijetí asociační dohody s Ukrajinou je blízko. Nizozemci během dnešního summitu ostatním členským zemím předložily své požadavky, které, jak se zdá, jsou pro všechny přijatelné. Nizozemci především chtějí záruky, aby se Ukrajina nestala členskou zemí Unie. Stejně tak se nechtějí smířit s tím, že by Ukrajina získala jakékoli bezpečnostní záruky ze strany členských zemí.
V Maroku se jednalo o ochraně klimatu a naplňování Pařížské dohody. Evropská unie zapracovala na ochraně svých hranic a boji s terorismem. Co dalšího se dělo minulý týden?
Nizozemský parlament má v nejbližších dnech hlasovat o asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Situace se však pro Ukrajinu nevyvíjí příliš dobře.
EU a její členské země tentokrát řešily hlavně problémy za svými hranicemi a svůj vztah k vnějšímu světu.
Digitální technologie jdou kupředu a zasahují do podoby ekonomiky i celé společnosti. Na nové trendy se česká vláda rozhodla reagovat vytvořením Akčního plánu pro rozvoj digitálního trhu.
Evropští lídři se sešli v Bruselu, aby projednali klíčové otázky EU. Ve čtvrtek 20. října se jednání zaměřilo na krizovou situaci v Sýrii, problematiku Ruska a migraci z Afriky.
Koncem týdne se v Bruselu setkají lídři členských zemí EU na pravidelném unijním summitu. Po sérii vypjatějších jednání z minulých měsíců je pravděpodobné, že nadcházející schůzka bude probíhat v poklidnějším duchu. Politici se však nevyhnou otázce migrace a ani možnosti aktivnějšího působení EU v zahraničí.
Předseda vlády Bohuslav Sobotka se dnes setká již potřetí s českými poslanci Evropského parlamentu. Hlavním tématem setkání bude budoucnost Evropské unie a vystoupení Velké Británie. Exkluzivně pro Euroskop přiblížil své postoje k těmto tématům.
Nový návrh směrnice o vysílání pracovníků, který letos na jaře představila Evropská komise, vyvolává vlnu emocí. Na jedné straně stojí západoevropské státy, které po revizi pravidel dlouhodobě volají, a na straně druhé země střední a východní Evropy. Ty se netají obavami, že nová pravidla ohrozí konkurenceschopnost nejen jejich, ale i EU jako celku.
