Francie utrácí tam, kde nemá, varoval Juncker Macrona
Francii povede zastánce globalizace a posilování eurozóny. Emmanuel Macron však musí řešit nejen budoucnost Francie v Unii, ale také národní ekonomické problémy.
Francii povede zastánce globalizace a posilování eurozóny. Emmanuel Macron však musí řešit nejen budoucnost Francie v Unii, ale také národní ekonomické problémy.
Páteční průjezd Evropou přináší nejzajímavější zprávy z uplynulého týdne. EurActiv si navíc připomněl mezinárodní den svobody tisku a posvítil si na nezávislost médií v Evropě.
Evropská komise otevřela debatu o sociální dimenzi EU. Co vlastně sociální politika zahrnuje, jak se vyvíjela na evropské úrovni a jaká je její budoucnost? Názory na další prohlubování sociální politiky EU se liší.
Jak souvisí nenávist vůči židům s nenávistí vůči muslimům? Výzkum v Německu ukázal překvapivé výsledky. V Evropě se navíc odehrála řada událostí, které byste neměli přehlédnout.
Budoucím prezidentem Francie bude proevropský Macron, nebo euroskeptická Le Penová. Zatímco první kandidát navrhuje reformu eurozóny a blízkou spolupráci s Německem, pravicová politička chce z EU odejít, čímž může ohrozit i české hospodářství.
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. „Rozvod“ Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Společné prohlášení o záměru předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny ohledně vzájemné spolupráce v oblasti inovací a digitální agendy „Varšavská deklarace“
Prezidenti a premiéři zemí EU mají dnes v Římě podepsat deklaraci o budoucím směřování EU. Podle předsedy české vlády Bohuslava Sobotky půjde spíše o obecný dokument. Je ale jasné, že v některých otázkách mezi státy není shoda. Některé země západní Evropy podporují model vícerychlostní integrace, který se nelíbí Česku ani zbytku Visegrádské čtyřky.
Lídři Evropské unie v těchto dnech v Římě diskutují o možnostech vývoje evropské integrace. Jaký scénář má největší šanci?
Česká republika si letos musí udělat jasno o své roli v EU a o tom, jak by podle ní měla Evropa vypadat. Čas na tuto debatu se krátí. Vícerychlostní integrace by Česku neprospěla, i když po ní někteří politici volají, zaznělo také na včerejší diskuzi o zahraniční politice.
Česko chce zachovat všechny čtyři svobody evropského trhu, včetně volného pohybu pracovních sil. Je to důležité i v rámci jednání o brexitu. Premiér Sobotka to dnes řekl v senátním výboru pro záležitosti EU, kde se debata stočila i na výroky ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že lpění na volném pohybu může komplikovat vztah unijních zemí k EU.
Jsem proti vícerychlostní Evropě. Dokážu si však představit jednu oblast, kde se tento koncept přímo nabízí. Tím je bezpečnost a obrana, říká předseda Poslanecké sněmovny a čerstvě zvolený místopředseda ČSSD Jan Hamáček, který v těchto dnech zastupuje ČR na setkání předsedů parlamentů zemí EU v Římě. Schůzka se koná u příležitosti nadcházejícího výročí podpisu Římských smluv.
Společná obranná a bezpečnostní politika začíná být jedním z nejdůležitějších témat evropské integrace. Již v červnu se unijní špičky sejdou na bezpečnostní konferenci v Praze, kde budou probírat budoucnost integrace právě v souvislosti s obranou. To je také oblast, ve které se může projevit tzv. vícerychlostní Evropa.
Země Visegrádské skupiny podobně jako zbytek Evropy hledají způsob, jak zajistit bezpečné dodávky elektřiny a zároveň plnit klimatické cíle. Někteří vnímají jako ideální nástroj jadernou energetiku. Na zemní plyn naopak region v elektroenergetice příliš nesází.
Summit EU zažil velké polské drama. Maďarská vláda zažila úlevu, protože Komise povolila výstavbu jaderné elektrárny Paks II. Co se ještě dělo v uplynulém týdnu?
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker představil pět možných cest, kterými by se Evropská unie mohla v budoucnosti vydat. Lídři zemí V4 ve Varšavě tuto otázku také probírali. Zaměřili se však i na rozdílnou kvalitu potravin. Britská Dolní sněmovna se pak rozhodla vzdorovat premiérce Therese Mayové, čímž pravděpodobně oddálila počátek oficiálních jednání o vystoupení Británie z EU.
Rozdílná kvalita potravin v zemích EU vyvolává nesouhlas zemí V4. V nejbližších dnech se proto premiéři ČR, Slovenska, Polska a Maďarska sejdou na mimořádném summitu, aby řešení problému urychlili.
Americký viceprezident Mike Pence navštívil Brusel, Ázerbajdžán vydal zatykač na českého europoslance Štětinu a Komise analyzovala stav hospodářství v jednotlivých členských státech. Živo bylo i na domácí politické scéně. Co přesně se dělo tento týden? Přečtěte si náš souhrn.