Švédské předsednictví vrací na stůl téma biohospodářství. Spolu s ním v EU ožívá i debata o tom, jak biologické zdroje využívat bez toho, aby společnost narazila na „ekologické hranice“.
Evropu čeká solární a větrný boom. Evropský parlament se přiklonil k návrhu Evropské komise, podle kterého by měl být podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie v EU 45 %, a to již do roku 2030.
Evropa hledá cestu ze závislosti na ruském plynu, aniž by pošlapala své klimatické závazky. Ekologickou alternativou by se mohly stát bioplynové stanice, ani ty ale neznamenají konečnou odpověď.
Organická hmota – ať už se jedná o hnůj, siláž, dřevo nebo třeba gastronomický odpad – najde své další využití i při výrobě elektřiny a tepla. S odklonem od uhlí by mohla právě biomasa představovat jednu z alternativ, kterou se může česká energetika vydat.
Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny ČR bude ve čtvrtek 10. června rozhodovat o budoucí podpoře obnovitelných zdrojů energie. Zástupci sektoru se shodují na jednom – všechny obnovitelné zdroje si zaslouží stejnou míru podpory. Vláda k tomu však přistupuje jinak.
Z tuzemských komínů uniká do ovzduší čím dál méně škodlivin. Uhelné kotle postupně nahrazují například tepelná čerpadla, na která mohou české domácnosti čerpat dotace. Za úbytkem emisí stojí také mírné zimy a lepší rozptylové podmínky.
Na stolech poslanců leží zásadní legislativa pro rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice. Novela o podporovaných zdrojích energie má ČR konečně posunout blíže k plnění společných evropských cílů.
Německo zavedlo od letošního roku uhlíkovou daň. Podle německého experta na bioenergii Dominika Rutze by měla stejně tak postupovat i celá Evropská unie. Uvedl to v rozhovoru pro EURACTIV.cz.
Komora obnovitelných zdrojů energie navrhuje intenzivní zaměření vlády na co nejrychlejší zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie….
Starosta první české energeticky soběstačné obce, Kněžic na Nymbursku, je pragmatik. Sázka na obnovitelné zdroje je sice ekologický počin, ale bez toho, aby vycházela i ekonomicky podle něj nemá smysl.
Efektivnější využívání přírodních zdrojů, které bude přispívat k proměně evropské ekonomiky na nízkouhlíkovou, patří mezi priority evropské politiky rozvoje venkova. Zkušenosti z České republiky ale ukazují, že implementace ekologických opatření nemusí být úplně jednoduchá.
Evropská unie se v březnu zavázala ke zvyšování podílu energií z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Jak je na tom Česká republika? Kdy se začne i v ČR vyplácet například pěstování biomasy?
