Jedenáct členských států EU, včetně Francie, volá po větší flexibilitě při ponechávání půdy ladem, které po nich požaduje reformovaná společná zemědělská politika EU (SZP). Evropská komise je však z takové výzvy rozpačitá.
Evropská unie si již několik let láme hlavu s tím, jak navrátit do přírody opylovače. Užitečný hmyz totiž rychle mizí, čtyři z pěti kvetoucích rostlin jej přitom potřebují. Klíčový je i pro produkci potravin a budoucnost zemědělského sektoru.
Nařízení zakazující dovoz produktů, které jsou výsledkem odlesňování či degradace lesů, kvóty na výlov ryb, ale také legislativa omezující pesticidy a podporující přírodu. To je výčet hlavních evropských agrárních předpisů, kterým se věnovalo české předsednictví.
Poslechněte si další díl minisérie podcastu Evropa zblízka o českém předsednictví s Ladislavem Mikem, bývalým ministrem pro životní prostředí a nynějším poradcem současné ministryně Anny Hubáčkové. Které předsednictví vnímá jako náročnější? A v čem má Česko jako předsednická země výhodu?
Země Evropské unie by do roku 2030 měly na pětině svých suchozemských i vodních ploch zavést opatření pro obnovu přírodních ekosystémů. Počítá s tím dnes zveřejněný návrh Evropské komise, která předložila první celounijní pravidla k ochraně přírodních druhů.
Pokud v zemědělství zavedeme ekonomicky krátkodobě přínosná opatření na úkor klimatu a biodiverzity, riskujeme, že nás za několik málo dekád čekají nezvratné environmentální problémy způsobující ekonomické škody rozsáhlejší, než jsou ty způsobené současnou situací na Ukrajině, píše Ivana Taškárová.
Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?
Ukončení používání syntetických pesticidů, obnova biodiverzity a podpora menších farem. Tři cíle, které si stanovila evropská občanská iniciativa s názvem „Zachraňme včely i farmáře“.
Současná společná zemědělská politika EU má řadu nedostatků, které brání farmářům přispívat k rozvoji krajiny nebo ochraně půdy. Patrné je to zejména v Česku. Změnit to mají nová pravidla. Jak? Na to se EURACTIV.cz ptal odborníka Lehejčka.
Ochrana půdy se zatím potýká s nedostatečnou harmonizací pravidel napříč EU, v nových iniciativách Evropské komise však téma nabírá na důležitosti, píší Kristýna Hutová a Denisa Fančová z České styčné kanceláře pro výzkum, vývoj a inovace.
Z Evropy se má stát první klimaticky neutrální kontinent. Tato ambice však má svou cenu, například nutnost změnit společný přístup k lesům, které zadržují emise oxidu uhličitého.
Méně nebezpečných pesticidů, méně chemických hnojiv a méně antibiotik v těle hospodářských zvířat. Právě s tímto návrhem dnes přišla Evropská komise v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).
Vědci z celého světa varují před dosud nevídaným vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Viníkem je podle nich zejména člověk, který planetu znečišťuje, významně se podílí na globálním oteplování a drancuje přírodní zdroje pro vlastní obživu.
Od roku 1982 zmizela z české zemědělské krajiny asi třetina ptáků. O moc lépe na tom není ani hmyz. Z 19 tisíc druhů evidovaných v Červeném seznamu ohrožených druhů je v tuzemsku více než 4000 v kategorii ohrožených a téměř 600 vyhynulých. Neubývají přitom jen vzácné druhy, ale klesají i populace těch zcela běžných.
„Jsou jen dva druhy zemí v Evropě. Ty malé a ty, co ještě nevědí, že jsou malé,“ říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Reinhard Bütikofer.
