Evropské členské státy NATO by se podle prezidenta Petra Pavla měly být v případě neshod se Spojenými státy schopny postarat o svoji bezpečnost vlastními silami. Evropská unie na to má dostatečnou ekonomickou i vojenskou kapacitu.
Evropská komise dnes zveřejnila balíček sedmi návrhů, které doplňují již v červenci navržený dlouhodobý rozpočet EU na roky 2028 až 2034. Návrhy se týkají oblasti jednotného trhu a cel, spravedlnosti, výzkumného a vzdělávacího programu Euratom.
Více než dvě třetiny Evropanů se domnívají, že by EU měla hrát větší roli při ochraně svých občanů před mezinárodními krizemi a bezpečnostními riziky. Česko z průzkumu vyšlo jako země, kde vůbec nejmenší procento respondentů vnímá EU pozitivně.
Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Na Bledském strategickém fóru to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Berlína, kde se po boku německého kancléře Friedricha Merze zúčastní videokonference s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými premiéry a prezidenty.
Český prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce, nevnímá to ale jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako „alianční evropský pilíř“. Česká hlava státu to řekla na květnové pražské konferenci Evropa jako úkol.
Je EU silným hráčem na mezinárodním poli? Měli by Evropané nakupovat vojenskou techniku spíše doma, nebo v zahraničí? A bude bezpečnost téma v předvolebním boji před českými parlamentními volbami? Odpovídá politolog Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Pro bezpečnost je důležité pevné zakotvení v Evropské unii a Severoatlantické alianci, řekl dnes český prezident Petr Pavel při setkání s českými europoslanci v Bruselu.
Hlavními prioritami pro příští dlouhodobý rozpočet Evropské unie by měla být bezpečnost a konkurenceschopnost, vyplývá z usnesení, které dnes schválili europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku.
Bezpečnost se dostává do popředí všeho, včetně agendy Evropské komise. Šestadvacítka eurokomisařů a jejich předsedkyně teď zasedli v novém formátu, tzv. bezpečnostním kolegiu, kde probrali téma, které jim aktuálně dělá asi největší vrásky – vztahy s USA.
Tématem číslo jedna v Evropě je pochopitelně obrana a obzvlášť březen byl a bude plodný. Lídři minulý týden na mimořádném bezpečnostním summitu v Bruselu podpořili plán Evropské komise na vyzbrojení Evropy, tzv. ReArm Europe.
Europarlament v dnešním usnesení uvítal americký návrh na příměří na Ukrajině i obnovení vojenské a zpravodajské podpory Ukrajinců ze strany Spojených států. V textu však poslanci zároveň kritizují kroky administrativy prezidenta Donalda Trumpa před úterním americko-ukrajinským jednáním v Saúdské Arábii.
Co přináší plán na zaplacení vyzbrojení Evropské unie, který minulý týden představila šéfka Komise von der Leyen a který posvětili lídři unijních zemí na mimořádném bezpečnostním summitu? Co bude následovat? A jakou roli v tom sehrají banky?
Mimořádný summit Evropské rady jsme rozebírali den před jeho začátkem v našem podcastu Evropa zblízka. Už ve středu jste tak mohli tušit, jak to vlastně dopadne. V řadě bodů jsme se trefili.
Prezidenti a premiéři na mimořádném summitu Evropské unie, který se uskuteční příští čtvrtek, vyzvou ke zvýšení vojenské pomoci Ukrajině, k další podpoře ukrajinského obranného průmyslu a k poskytnutí výcviku ukrajinským vojákům.
EU má za sebou historicky první obranný summit evropských lídrů a Komise mezitím připravuje dokument, který má evropský bezpečnostní kurz přesměrovat. Jaká je budoucnost obrany EU? A kde na její posílení vzít peníze? V podcastu Evropa zblízka odpovídá redaktor EURACTIV.cz Ondřej Plevák.
Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit. Dnes to v projevu před poslanci Evropského parlamentu k prioritám polského předsednictví Evropské unie prohlásil polský premiér Donald Tusk.
Polsko se začátkem roku 2025 převzalo předsednictví Rady EU. Co od něj očekávat? Jaká je v zemi, kterou za pár měsíců čekají prezidentské volby, nálada? A podařilo se vládě Donalda Tuska napravit pošramocený právní stát? Odpovídá Michal Lebduška.
