Evropská unie hodlá zaměřit nové sankce vůči Bělorusku na jeho ropný průmysl či finanční služby. Chce také omezit finanční zdroje tamního autoritářského režimu tím, že mu ztíží vývoz potaše, v jehož produkci patří země ke světové špičce.
Česko od pátku pozastaví provoz běloruských aerolinek Belavia v České republice. Rozhodla o tom dnes Bezpečnostní rada státu, informoval na tiskové konferenci vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).
Lídři zemí EU se tento týden potkali na mimořádném summitu. Řešili zejména reakci EU na únos letadla běloruským režimem a agresi Ruska. Dostalo se ale také na covidové pasy či klimatické cíle. Na čem se lídři shodli?
Česko plánuje zakázat běloruským aerolinkám cesty na své území. K tomuto kroku přistoupila již Francie nebo také Velká Británie. Evropské letecké společnosti zároveň přestávají létat nad Běloruskem. Své lety do EU ruší rovněž běloruská letecká společnost.
Jaká je společná reakce EU na vynucené přistání civilního letu v Minsku? Cílené sankce, výzva unijním přepravcům, aby se vyhýbali přeletům běloruského vzdušného prostoru, stejně jako plán znemožnit přelety a přistání běloruských aerolinek na území Unie.
Sídlo Evropské rady po několika měsících opět ožívá. Do Bruselu se dnes dostaví předsedové vlád 27 členských zemí EU.
Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl přijmout deklaraci z pera polské vlády, která volala po ukončení projektu Nord Stream 2 a silně podporovala Ukrajinu a Bělorusko.
Co spojuje Rusko, Turecko, Venezuelu a Severní Koreu? Evropská unie vůči nim uplatňuje sankce, které alespoň oficiálně patří mezi důležitý pilíř unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. Jaký dopad ale ve skutečnosti mají?
Zákaz cestování do EU pro občany západobalkánských zemí kvůli pandemii byl symbolickou „fackou“, která ukázala skutečný přístup Unie k regionu, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz odborník na politiku rozšiřování EU Michal Vít.
Rok 2020 nabídl poměrně zajímavý vývoj také v otázce vztahů EU s jejím nejbližším okolím – se státy západního Balkánu a zeměmi Východního partnerství. Shrnujeme nejdůležitější momenty.
Zástupci unijních zemí se dnes shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem. Dnes také převzala v Evropském parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení Svjatlana Cichanouská, jedna z vůdkyň běloruské opozice. EU by podle ní měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku.
Evropská unie rozšíří sankce proti režimu autoritářského běloruského vládce Alexandra Lukašenka. Postihy by nově měly vedle běloruských činitelů zahrnovat i instituce a firmy podporující Lukašenka v potlačování opozičních protestů. Po dnešní videokonferenci ministrů zahraničí členských zemí to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Evropský parlament dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení běloruské demokratické opozici. Oznámil to předseda zákonodárného sboru David Sassoli, podle něhož EP podporuje její boj za demokracii a svobodné volby. Poslanci také vyjádřili obdiv vytrvalosti, s níž oponenti režimu autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka čelí násilnému potlačování protestů po srpnových zmanipulovaných volbách.
Státy EU se shodly na přijetí sankcí proti skupině ruských občanů v souvislosti s otravou opozičního předáka Alexeje Navalného. Ministři zahraničí na jednání v Lucemburku dnes jednomyslně podpořili návrh Německa a Francie.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo….
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes nad ránem po více než osmihodinovém jednání shodli na přijetí sankcí proti představitelům běloruského režimu a na společném postupu vůči Turecku.
Napjaté vztahy s Tureckem, sankce vůči běloruskému režimu či společný přístup k Číně budou patřit k hlavním tématům dvoudenního jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu.
Ani osobní jednání vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské s ministry zahraničí Evropské unie dnes nedopomohlo ke schválení sankcí proti Bělorusku.
