Evropská unie musí do neděle 15. března opět prodloužit sankce uvalené na ruské a běloruské občany a firmy. Maďarsko a Slovensko jsou ale podle zdrojů ČTK zatím proti. Podle všeho jim vadí některá jména, která jsou uvedena na sankčním seznamu.
Evropská komise dnes přijala komplexní strategii s cílem posílit podporu východních regionů Evropské unie sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou. Ukázal to dokument, který evropská exekutiva po svém pravidelném zasedání v Bruselu zveřejnila na svém webu.
Rusko si už za agresi na Ukrajině vysloužilo celou řadu méně či více tvrdých sankcí, trestu se nevyhnulo ani Bělorusko. Server EURACTIV.cz přináší přehled dosavadních postihů.
EU schválila nová cla na zbývající zemědělské produkty a některá hnojiva z Ruska a Běloruska, na které se dosud nevztahovala dodatečná cla. Cílem je snížit závislost EU a také ruské příjmy z vývozu, a tím omezit schopnost Moskvy financovat válku.
Unijní cla na některá dusíkatá hnojiva z Ruska a Běloruska se během tří let zvýší z 6,5 procenta na částku odpovídající přibližně 100 procentům, což je úroveň, která fakticky zastaví obchod.
Europoslanci ze zemí na východě Evropy volají po solidaritě a větší podpoře regionů, které sousedí s Ruskem. Dopadají na ně totiž jak zvýšená bezpečnostní rizika a zátěž spojená s ukrajinskými uprchlíky, tak úbytek turistů a další problémy.
Maďarsko mělo do 19. srpna vysvětlit Evropské komisi svou novou vízovou politiku, která zásadně usnadňuje vstup ruských a běloruských občanů do země, a tím i dál do schengenského prostoru. Lhůtu ale promeškalo a obavy z možného narušení evropské bezpečnosti rostou.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Evropský parlament věnoval část svého středeční zasedání situaci v Bělorusku. Kromě projevu lídryně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské europarlament přijal rezoluci, ve které vyzývá Mezinárodní trestní soud k vydání zatykače na běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Europoslanci sepsali veřejnou petici za zpřísnění podmínek pro účast ruských a běloruských sportovců na letních olympijských hrách v roce 2024.
Státy Evropské unie by měly zajistit azyl pro ruské a běloruské sportovce, kteří odsoudí ruskou agresi na Ukrajině. V sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku to dnes řekl bývalý český hokejový brankář Dominik Hašek.
Europarlament ostře kritizuje Bělorusko za systematické porušování lidských práv a represi vůči politickým aktivistům. Po Komisi nyní žádá přípravu podpory běloruským, ale i ruským médiím.
Mezinárodní olympijský výbor stále nerozhodl, jak naloží s účastí Rusů a Bělorusů na olympiádě v Paříži příští rok. Nejen z Česka zaznívají hlasy, že start těchto sportovců pod neutrální vlajkou jako trest zdaleka nestačí.
Summit evropských lídrů otevřel i témata, která stála mimo oficiální agendu. Proč se mezi zeměmi EU opět rozhořel spor o roli jaderné energie? Proč se lídři při neformálních výměnách zabývali spalovacími motory a emisní normou Euro 7? A kam EU v těchto otázkách směřuje?
Dosavadní bezpečnostní a vojenská pomoc Ukrajině a dalším východním zemím pod hrozbou ruské agrese by se měla lépe ukotvit a pokračovat i do budoucna. „Vyhnat Rusko z okupovaných území nestačí, jinak se bude historie opakovat,“ zní z Evropského parlamentu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním neformálním summitu ve francouzském Versailles vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí proti Rusku, pokud budou nutné.
Tzv. zlaté pasy představují možnost, jak mohou občané třetích zemí získat občanství EU výměnou za investice v některé z členských zemí. Podle europoslanců je to ale praxe, která do Evropy nepřináší ani tak investice, jako spíše bezpečnostní hrozby a korupci.
Ministři vnitra unijních zemí dali zelenou aktivaci speciálního režimu, který usnadní uprchlíkům z Ukrajiny vstup do zemí bloku. EU tak reaguje na realitu posledních dní, kdy do Unie přichází kvůli ruské agresi na Ukrajině více než milion uprchlíků.
