Prezidenti a premiéři se v Budapešti dohodli na plánu, jak posílit evropskou konkurenceschopnost. Pro Komisi připravili řadu úkolů, některé z nich s šibeničním deadlinem.
Místo toho, aby slepě následovaly Brusel, mohou státy jako Česko, Chorvatsko či Bulharsko využít své pozice a podmínit svoje budoucí přijetí eura zásadnější strukturální reformou eurozóny, píše v komentáři Eoin Drea, seniorní analytik Martensova centru v Bruselu.
Přinášíme vám další stručný přehled toho nejzajímavějšího, co se v uplynulém měsíci z českého pohledu v Evropské unii odehrálo.
Česká vláda se na základě analýzy ministerstva financí rozhodla, že nebude usilovat o vstup do bankovní unie. Ta má zajistit stabilitu bankovního sektoru v eurozóně, připojit se k ní však mohou i státy bez eura. S vládou souhlasí i ČBA.
Ministerstvo financí nedoporučuje v aktualizované verzi studie, kterou v pondělí projedná vláda, vstupovat do bankovní unie. Nové vyhodnocení má přijít v horizontu tří let.
Globální krize vyvolaná šířením koronaviru zpozdí snahu Bulharska o přistoupení k mechanismu směnných kurzů ERM-2 a k bankovní unii. Řekl to dnes guvernér centrální banky Dimitar Radev.
Komise tento rok představí svou vizi pro budoucnost eurozóny. Rozhodnutí také padnou v oblasti daní, bankovní unie a mezinárodních obchodních dohod CETA a TTIP.
EU má pro příští rok stanoveno několik oblastí, ve kterých by měla legislativa projít co nejrychlejším schválením. Brusel se bude soustředit na bezpečnost, energetiku nebo digitální trh.
Evropský bankovní sektor je ochromený a značně rozdrobený. Ačkoliv jsou jeho problémy pro některé země a finanční instituce…
