Ázerbájdžán by neměl kvůli porušování lidských práv hostit klimatickou konferenci OSN COP29, která začíná v listopadu. Shodli se na tom poslanci Evropského parlamentu ve svém dnes schváleném usnesení.
Na Bělorusko se nezapomnělo, tamní situace ale závisí na vítězství Ukrajiny, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz zmocněnec…
Arménie je do konce roku připravena podepsat dohodu o míru a normalizaci vztahů s Ázerbájdžánem, Baku ale musí být otevřené jednání. Europoslancům to dnes na plenárním zasedání řekl arménský premiér Nikol Pašinjan.
Ukrajina si do Granady přijela pro ujištění, že může nadále počítat s evropskou podporou, i když nad tou americkou visí otazník. Summit Evropského politického společenství mohl přinést posun ve sporech Arménie-Ázerbájdžán nebo Srbsko-Kosovo, to by ale jejich lídři nesměli zůstat doma.
Skoro padesát prezidentů a premiérů z Evropy a okolí se ve čtvrtek potká ve španělské Granadě na summitu Evropského politického společenství, které je fórem pro ty nejpalčivější otázky kontinentu. Samotnou EU pak v pátek čeká debata o strategickém směřování.
Představitelé Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září sešli v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, jejichž cílem bylo vyřešit patovou situaci ohledně Náhorního Karabachu. Stalo se tak jen několik dní předtím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu.
Do autonomní oblasti Náhorní Karabach minulý týden vtrhla ázerbajdžánská armáda, což vedlo k rychlé kapitulaci tamní nikým neuznané vlády. Z enklávy mezitím utekla už třetina tamních obyvatel, tedy více než 40 tisíc lidí.
Evropská unie vyšle do Arménie k hranicím s Ázerbájdžánem civilní misi (EUMA), jejímž cílem bude přispět ke stabilitě v oblasti a pomoci ke zlepšení vztahů obou zemí.
EU vyšle do Arménie k hranicím s Ázerbájdžánem až 40 pozorovatelů s cílem podpořit mír v oblasti po nových střetech mezi dlouho znesvářenými zeměmi, rozhodli ministři zahraničí. Mise má trvat maximálně dva měsíce.
Evropská unie vyšle do Arménie civilní misi, která pomůže s vytyčením hranic s Ázerbájdžánem. Právě tak zní dohoda uzavřená na pražském summitu Evropského politického společenství.
Je pokrytecké, že se chceme odpojit od plynu z Ruska, protože diktátorský režim napadl Ukrajinu, a naopak utužujeme vazby v oblasti plynu s diktátorským režimem Ázerbájdžánu, který napadl demokratickou Arménii, říká v podcastu Evropa zblízka europoslankyně Markéta Gregorová.
Do roku 2027 by mělo z Ázerbájdžánu do EU ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. V Baku se na tom dnes dohodla Evropská komise.
I když se na květnovém „rozšiřovacím summitu“ EU jaksi zapomnělo na téma rozšíření, západní Balkán zůstává mezi bruselskými prioritami. Na podzim možná dokonce dojde k překročení jednoho nebo dvou zásadních milníků.
Jak bude Evropská unie v následující dekádě přistupovat k zemím Východního partnerství? Asociace pro mezinárodní otázky a Visegrad Insight popisují možné scénáře.
Spolupráce EU s šesticí zemí Východního partnerství dostane po roce 2020 novou tvář. Mezi priority budou patřit inovace, modernizace hospodářství s ohledem na klima, podpora malých a středních podniků či lidská práva. Komise nezapomíná ani na důsledky boje s pandemií.
Gruzie, Arménie i Ázerbájdžán mají odlišné představy o svém budoucím směřování, společný postup je vyloučený. Bezpečnostní situace v regionu nutí země usměrňovat svoji zahraniční politiku s ohledem na zájmy Ruska. Nekonzistentní politika EU navíc napomáhá posílení vlivu Moskvy v regionu.
Konflikt s Ruskem, problémy s korupcí a nedostatečným prosazováním lidských práv, ale také postupné provádění reforem a rozvoj demokratických institucí. To a mnohé jiné se podepsalo na vztazích Evropské unie s šesti zeměmi Východního partnerství.
Pryč jsou časy, kdy byl malý eurasijský národ ze strany EU zanedbáván. Ázerbájdžán si kvůli své strategické a zároveň ošemetné geopolitické situaci podporu EU zaslouží, zvláště v souvislosti s narůstajícími tlaky ze strany Ruska a Íránu, píše Jan Zahradil.
