Berlín chce více družit s 12 zeměmi střední a východní Evropy v řadě oblastí, prohlásil dnes šéf německé diplomacie Maas na setkání členů Iniciativy Trojmoří v rumunské Bukurešti. Většina členských států i samotná EU rozhodnutí Německa vítá.
Německý konzervativec Manfred Weber se bude ucházet o post předsedy Evropské komise. Chce vrátit Unii zpět lidem a obnovit vazby mezi občany a EU. Jako hlavní favorit tak pravděpodobně nahradí ve funkci Jeana-Clauda Junckera.
EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany V4. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj.
Berlín se domluvil s Aténami na uzavření dohody o vracení migrantů, kteří před příchodem do Německa požádali o azyl v jiné zemi Evropské unie. Obdobnou dohodu už uzavřel minulý týden se Španělskem.
Španělsko přijme zpět migranty, kteří přes jeho území přišli do Německa. Dohoda podepsána oběma ministry vnitra vejde v platnost již tuto sobotu.
V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.
Americký prezident Donald Trump urgoval evropské spojence, aby zvýšili své vojenské výlohy a přestali záviset na americké pomoci. Evropa se ale bude dále držet rozpočtových závazků odsouhlasených na velšském summitu před čtyřmi lety.
Spor uvnitř vládní konzervativní unie CDU/CSU je prozatím u konce. Rakousko zatím s podporou tranzitních center u svých hranic váhá. Čeští politici oceňují, že kompromisní dohoda odráží posun v postoji Německa k migrantům.
Na pátečním eurosummitu se země EU moc neposunuly v jednáních o reformě eurozóny. Do prosince má být jasno o společném jištění pro eurozónu. Začne se pracovat na Evropském systému pojištění vkladů. Ohledně rozpočtu pro eurozónu mají státy stále rozdílné názory.
Do EU přichází o 96 % méně lidí než v době vrcholu migrační krize. Unie chce ale dál posilovat ochranu vnější hranice. Na nadcházející schůzce prezidentů a premiérů se proto bude diskutovat například o zřízení „regionálních vyloďovacích platforem“ mimo Evropu.
Střediska, kde by měli být v budoucnu vyloďováni na moři zachránění migranti mířící do EU, by se podle názoru České republiky měla nacházet mimo Evropu. Novinářům to dnes po jednání ministrů členských zemí řekl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař.
Nedělní minisummit, kterého se zúčastnilo 16 členských zemí EU, nepřinesl v řešení migrační otázky jednoznačné výsledky. Jaké byly postoje a návrhy jednotlivých lídrů?
Ještě než se v Bruselu sejdou zástupci celé osmadvacítky, aby jednali o otázkách migrace, bude se v hlavním městě EU radit Německo, Rakousko, Francie, Itálie, Španělsko, Řecko a Bulharsko.
Setkání lídrů Německa a Francie se neslo v duch posílení zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky EU a zamýšlené reformy eurozóny.
Jednostranné kroky v oblasti migrace by podle Angely Merkelové mohly vést k dominovému efektu a mohly by mít negativní dopad na EU. S dalšími unijními státy proto bude jednat o tom, zda vracet některé migranty rovnou z německých hranic.
Migrační krize, která Evropu zasáhla před třemi lety, se už podle Bruselu nesmí opakovat. Evropská komise proto plánuje ztrojnásobit investice na zabezpečení vnějších hranic Unie.
Členské země by se měly samy rozhodovat, jak přispějí k řešení migrační krize, říká německá kancléřka. Český premiér Babiš odmítá, že by Česko mohlo neochotu přijímat uprchlíky kompenzovat finančními příspěvky.
Podle německé kancléřky k zastavení migračních toků nepostačí pohraniční stráž. Je třeba bojovat s příčinami, kvůli kterým lidé odcházejí ze svých zemí. Unie by podle ní měla mít také společný azylový úřad, který by působil hlavně na vnější hranici EU.
