Merkelová, Macron a Johnson vyzývají Írán k ukončení násilných akcí
Trojice politiků požaduje, aby Írán vzal zpět všechna opatření, která jsou v rozporu s mezinárodní dohodou o jeho jaderném programu.
Trojice politiků požaduje, aby Írán vzal zpět všechna opatření, která jsou v rozporu s mezinárodní dohodou o jeho jaderném programu.
Německo a Francie chtějí prosadit některé změny fungování Evropské unie, které mají mimo jiné překonat současné rozpory mezi unijními institucemi.
Ursula von der Leyenová chce, aby příští Evropská komise pod jejím vedením v první polovině příštího roku předložila nový plán k řešení migrace. Chce jím překonat současnou patovou situaci, kdy se členské země nejsou schopny shodnout na jednotné migrační politice.
O vyprázdnění visegrádské spolupráce a negativní image V4 v Evropě toho bylo v poslední době napsáno mnoho. Jak to ale bude s V4 v budoucnu? Chopí se visegrádské státy příležitosti, najdou společná témata a napraví si reputaci v Evropské unii?
Prezidenti a premiéři zemí EU dnes podpořili uzavřenou dohodu o britském odchodu ze společenství. Lídři v přijatých závěrech rovněž schválili politickou deklaraci o budoucích vztazích Británie a EU. Teď jsou na řadě ostatní unijní instituce a britský parlament.
V jednáních o odchodu Británie z Evropské unie stále není na obzoru průlom, nicméně britský premiér Boris Johnson i nejvyšší představitelé EU tvrdí, že dohoda je stále možná.
Velká Británie se připravuje na kolaps brexitových jednání s Evropskou unií na konci tohoto týdne. S odvoláním na vysoce postavený zdroj z britské vlády o tom informoval časopis The Spectator.
Spojené státy mají od ledna 2017 nového prezidenta a za dobu jeho působení došlo mezi USA a EU ke značnému ochlazení vztahů. Jaká témata v posledních měsících a letech dominovala v komunikaci mezi těmito aktéry? EURACTIV.cz přináší stručný přehled.
Britský premiér nadále deklaruje snahu odejít z EU s dohodou a žádá nejvyšší představitele, ať mu v jejím opětovném vyjednání kvůli irské pojistce pomohou. Nemá ale zatím žádnou životaschopnou alternativu. Problematické jsou i jiné pobrexitové oblasti.
Jako lehké povzbuzení pro Borise Johnsona hodnotí média návštěvy Německa a Francie, kde se snažil přesvědčit kancléřku Angelu Merkelovou a prezidenta Emmanuela Macrona o nepotřebnosti sporné irské pojistky v připravené dohodě o odchodu Británie z EU.
Britský premiér vyzval předsedu Evropské rady k „alternativnímu ujednání“ sporné irské pojistky obsažené v dohodě o vystoupení Británie z Unie. Mezitím unikl další vládní dokument, který vyčísluje negativní důsledky brexitu. Očekává se také konec volného pohybu osob.
Kandidátka na post šéfky unijní exekutivy se dnes sešla se současným předsedou Komise Junckerem i předsedou unijních summitů Tuskem. Ten za ni již adoroval také v Evropském parlamentu. Europoslanci jsou však k von der Leyenové rezervovaní kvůli porušení principu spitzenkandidatů.
Návrh lídrů členských států EU na post předsedy unijní exekutivy rozpoutal v Německu vládní neshody. Podle šéfky SPD Dreyerové by to však nakonec nemělo vést k rozpadu koaliční vlády s CDU/CSU.
Zkušená politička, která se bude zasazovat o silnou EU, ale také ministryně obrany, která je v Německu kritizovaná za neschopnost. Tak hodnotí nominantku na předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou čeští politici.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie navrhli do čela Evropské komise německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou, uvedl na twitteru předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk. Jeho samotného vystřídá končící belgický premiér Charles Michel.
Itálie možná nominuje nynějšího předsedu Evropské centrální banky na předsedu Evropské komise. Podle zahraničních médií by mohl prolomit současnou patovou situaci nad výběrem nástupce Junckera.
Šéfům států a vlád zemí EU se v noci na dnešek nepodařilo vyřešit složitou otázku nového obsazení klíčových funkcí v evropských institucích, v první řadě nového předsedy Evropské komise. Znovu se tak proto sejdou 30. června.
Summit EU v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Proti pohledu většiny údajně vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki. Země nakonec věc vyřešily kompromisním formulací.