Ministři zahraničí zemí Evropské unie na dnešním neformálním zasedání v Berlíně diskutují, zda zařadit běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na sankční seznam. Jasněji by mohlo být ještě dnes, nebo zítra.
Evropští ministři zahraničí řeší komplikovanou otázku, jak zareagovat na aktivity Turecka ve východním Středomoří a jeho spory s Řeckem. Země prezidenta Erdogana představuje čím dál větší přítěž také pro Severoatlantickou alianci.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas vyzval Moskvu, aby spolupracovala na vyšetřování otravy ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Prohlásil to dnes před začátkem dvoudenního neformálního zasedání ministrů zahraničních věcí zemí EU.
Evropští lídři na dnešním mimořádném videosummitu odmítli akceptovat výsledky běloruských prezidentských voleb a dali zelenou sankcím proti osobám zodpovědným za manipulování voleb a následné násilné represe. „Jsme na vaší straně,“ vzkázal běloruskému lidu předseda Evropské rady Charles Michel.
Den před mimořádným videosummitem probírali čelní představitelé Evropské unie a jejích členských zemí situaci v Bělorusku s ruským prezidentem…
Turecký prezident Erdogan naplnil své výhrůžky a na konci února „otevřel migrantům bránu do Evropy“. Server EURACTIV.cz přináší shrnutí relevantních události posledních měsíců, které vedly až k současné dynamické krizi na vnější hranici EU.
Poté, co se v pátek ministři zahraničí EU na mimořádné videokonferenci shodli na uvalení sankcí proti Bělorusku, vyzval český premiér Andrej Babiš (ANO) Evropskou unii k tomu, aby byla v běloruské otázce akční. „Sankce musí přijít rychle,“ uvedl v neděli ve svém obvyklém videu.
Čím dál více to vypadá, že virtuální summit lídrů zemí EU s prezidentem Číny Si Ťin-pchingem 14. září bude rozhodujícím momentem, píše Fraser Cameron.
Aliance primátorů Visegrádské skupiny má nový cíl. Kromě boje proti neliberálním vládám chce získat speciálně pro metropole peníze z fondu obnovy. Společné lobby v Bruselu může být pro města příležitostí, jejich potenciál zájmy prosadit je ale omezený.
Předseda Evropské rady Charles Michel přichází ve čtvrtý jednací den summitu s kompromisním návrhem, který má dosud rozdělené lídry přivést ke shodě na fondu obnovy ekonomik a budoucím sedmiletém rozpočtu.
Německé předsednictví EU má na stole hodně. Unii chce pomoct vzpamatovat se z pandemie, a nezapomíná při tom ani na digitalizaci nebo vztah s Čínou. V řadě oblastí jako rozpočet nebo migrace musí ke kompromisu přesvědčit i Česko a Slovensko.
Německo i Evropská unie se podle kancléřky Angely Merkelové musí připravovat i na to, že se nepodaří dosáhnout dohody o budoucích vztazích mezi sedmadvacítkou a Británií.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily půlroční prodloužení hospodářských sankcí uvalených na Rusko za jeho přístup ke krizi na východě Ukrajiny.
Najít kompromis okolo rozpočtu a záchranných plánů EU, dohlédnout na další fázi brexitu, zajistit reformu migrační politiky. To a mnohem více má v „úkolníčku“ německé předsednictví Rady EU, které začíná ve středu. S velkým jménem se zároveň pojí velká očekávání.
Evropská komise chce v reakci na pandemii onemocnění covid-19 výrazně posílit společné financování zdravotnictví a krizové pomoci. Miliardy eur by měly poputovat do nového zdravotnického fondu i existujícího fondu pro krizové situace.
Restart ekonomiky po koronaviru je podle Evropské komise příležitostí, která může vést k zelenější budoucnosti. Důležitou roli…
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představí návrh nového dlouhodobého rozpočtu EU. Jeho součástí bude i očekávaný plán na záchranu evropské ekonomiky. Českému premiérovi Andreji Babišovi se však líbit nebude.
Mezi čistými plátci do záchranného fondu na obnovu unijních ekonomik, jak ho navrhují německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, by byla i Česká republika.
